úterý 13. září 2016

Přátelství


Stojím v městském parku a shlížím z výšky dolů na děti, které skotačí kolem. Jsou to ratolesti všeho věku a národnosti, a přesto si spolu všichni dohromady hrají na babu. Není to kouzelné, nemít předsudky? Všechny ty děti jsou stejné, ale každé je zároveň jiné. Baví mě je pozorovat a mám chuť se stále usmívat. Ale pak přijde večer a děti utíkají domů na večeři. A já zůstávám sám.


Jednoho večera si uvědomím, že vlastně tak docela sám nejsem. Jedna holčička si sedla na trávu vedle mě a kouká nahoru. Jako by mě doopravdy viděla. Užívám si tu chvíli souznění, odvážné mlčení a zpěv ptáků ve větvích. Tohle děvčátko se ale nedá jen tak zastrašit nebo unudit. Sedí dál a kouká na mě. Po chvíli váhavě vstane a vydá se ke mně. Nemotorně mě obejme, a pak promluví: "Ahoj, já jsem Noemi," usměje se. "Jsem ráda, že jsem tě poznala." S těmi slovy zvedne z trávníku oranžové kolo, nasedne a rozjede se domů, nejspíš za svou vlastní večeří. Ještě dlouho za ní zamyšleně hledím.

Od té doby za mnou Noemi chodí každý den. Jen tak sedí vedle mě a přemýšlí. Nebo třeba počítá ovečky, co já vím. Ale jedním jsem si čím dál jistější: skutečně mě vidí. Před odchodem mě nikdy nezapomene obejmout a mně to pokaždé dělá větší a větší radost. Když kouká nahoru, cítím, jak se do mě zavrtávají její zvídavá modrá očka. Nevadí jí, že jezdí domů na večeři sama. A ostatní děti jí to odpouštějí.

Na přítomnost své malé přítelkyně jsem si už natolik zvykl, že si hned všimnu, když s ní není něco v pořádku. Od konce léta už neběhá tak rychle jako dřív a když si ke mně přisedne a kouká vzhůru, prudce oddechuje. Kdybych mohl, zeptal bych se jí na to. Jenže to nejde, a tak musím počkat, až mi to řekne sama. Její nádechy a výdechy se každým odpolednem prodlužují. A pak už za dětmi neběhá, jenom vedle mě sedí. A vidí mě. Jako by se do mě snažila vpít pohledem a sdělit mi něco moc, moc tajného.

Následující odpoledne Noemi nepřijde. Ani to další. Ani to potom. Vlastně už nepřijde vůbec. Jednoho dne plačící mladá paní rozpráší na jejím místě v trávě vedle mě popel a položí tam květinu. Tu pak mění každý den, pokaždé přinese nějakou jinou. Brzy začne u květiny sedávat a koukat vzhůru. Její oči jsou sice zelené, ale stejně mě vidí tak dobře jako oči její dcery. Tím jsem si jist.

Jednou se naprosto neočekávaně zvedne, nemotorně mě obejme, a pak promluví: "Noemi tě měla ráda. Už chápu proč." Vzdychne. "Nechtěla jsem jí věřit, že se na nás stromy dívají. Jenže já tě skutečně vidím a jsem si jistá, že i ty vidíš mě. Mu duši a mou lásku." Po chvilce mlčení ještě dodá: "Děkuji ti."



Účastním se:(S)nová výzva
2.1.2016 - 2.1.2017 
forma: povídka v ich-formě
téma: Pohled vzhůru

Vůbec nevím, dokud se tohle vzalo, ale asi jsem nechtěla nějakou tuctovou románkovou povídku, jaké píšu obvykle. Chtěla jsem zkusit jiný úhel pohledu, ale nechtěla jsem to prozradit moc brzo. Nevím jak vám, ale mně můj neobyčejný protagonista přirostl k srdci a tam zakořenil. Už ho asi jen tak nevytáhnu a ani se o to nebudu snažit. Článek je doplněn mými vlastními fotografiemi, tak snad se vám líbí také.

Stromy se na nás dívají.
Marky

6 komentářů:

  1. Tak tohle jsem nečekala. Pořád jsem si říkala - je to snad nějaký pedofil? A on strom. Pěkný.
    (Jo, jsem zabedněná. Nenapadlo mě, že těma prvníma větama jsi popisovala strom.)
    A mně osobně se to z tvých povídek zdá nejlepší.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahahah, to jsi mě rozesmála :D Já se snažila to neříct nějak oc výrazně, ale že to dopadne takhle jsem netušila.
      Páni, to mi děláš vážně radost. Ani nevíš jakou. Díky :)

      Vymazat
  2. Taky mě to dost překvapilo, ale velmi mile. Super nápad a provedení, to ty umíš. :) Pecka! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já umím? Vážně, vy dvě jste se na mě snad domluvily :D Mně to nepřijde zas až tak dokonalý, ale dobře :D

      Vymazat
  3. Tak to bylo boží! S tím stromem jsi mě dostala, ani podle těch fotek mi to nedocvaklo. :D

    OdpovědětVymazat

Budu ráda za každý komentář, připomínku, nápad... Pokud byste mě chtěli kontaktovat osobně, můžete použít můj mail marky48dsp@gmail.com. Předem díky za jakoukoliv odezvu :)