10 důvodů proč si přečíst Esej o tragédii

Salut,

dnes bych vám chtěla představit nový typ článku - deset důvodů, proč si přečíst... Doufám, že se vám článek bude líbit a určitě mi napište, jestli byste chtěli další takový. Pro dnešek jsem si vybrala knihu Esej o tragédii. Já jsem si ji vlastně pořídila jen kvůli obálce, což se mi zdá škoda, takže bych vám chtěla ukázat více důvodů, proč tahle knih stojí za to.

Informace o knize:

Název: Esej o tragédii
Název v originále: The Tragedy Paper

Autor: Elizabeth LaBanová

Nakladatelství: Host

Žánr: romance, tajemno

Série: -

Počet stran: 228

Anotace: Tim Macbeth, sedmnáctiletý albín, nedávno přestoupil na prestižní Irvingovu školu, jejíž motto zní: „Vejdi, přítele najdi a přítelem se staň.“ Ale přítel je to poslední, co Tim hledá — doufá jen, že absolvuje poslední ročník, aniž by vzbudil příliš pozornosti. Ale navzdory své snaze zůstat nenápadný se zamiluje do hvězdy ročníku Vanessy, přítelkyně nejoblíbenějšího studenta na škole. K Timovu překvapení Vanessa jeho lásku opětuje, ale pokud by to někdo zjistil, mohlo by to otřást jejím společenským postavením. Tim a Vanessa navážou utajovaný vztah, ale navíc se musí vypořádat s esejem o tragédii, závěrečnou prací posledního ročníku, kterou zadává nejpřísnější učitel na škole.

Kniha je psána střídavě z pohledu zamilovaného Tima a také Duncana, studenta posledního ročníku, který odhaluje celou pravdu o Timovi a Vanesse. Esej o tragédii je působivý příběh o zapovězené lásce a o tom, kam až jsou lidé schopni zajít, aby si uchovali svá tajemství.

Proč si knihu přečíst:

1) Irvingova škola

Příběh Eseje o tragédii se odehrává na Irvingově internátní střední škole, která má motto "Vejdi, přítele najdi  a přítelem se staň." To samo o sobě už vypovídá dost. Kdo by nechtěl chodit do školy, která je tak vstřícná a přátelská ke studentům? Kdo by nechtěl mít celé dopoledne program zdobení koblih? Kdo by nechtěl k večeři snídaňové menu s palačinkami a se vším všudy? Zkrátka a dobře Irvingova škola je ideálním místem pro studium.

2) Dokonalá kniha pro zimní období

Esej o tragédii se odehrává v zimním období a krásně se tak hodí do tohoto období. Tato kniha vám zaručeně dokáže navodit zasněženou zimní atmosféru. A ti z vás, kteří milují zimu více než léto, si mohou tuto Esej o tragédii přečíst i v létě - třeba také ucítíte sníh za krkem!

3) Nešťastná láska? - Žádné klišé!
To, že Esej o tragédii vypráví o nešťastné lásce, rozhodně neznamená, že je plný klišé. Naopak! Příběh je promyšlený realisticky do sebemenších detailů, rozhodně to není žádný hloupoučký středoškolský románek.

4) Promyšlené postavy, které dokážete pochopit
Postavy chválím u Eseje o tragédii ze všeho nejvíc. Vůbec to nejsou nějací jednoduší panáci - mají hloubku, charakter a vlastní příběh plným malých i velkých tajemství. V knize není nikdo navíc ani tam nikdo nechybí a myslím, že každý se v nějaké z postav najde.

5) Esej o tragédii, myšlenky
Ptáte se, proč se kniha jmenuje zrovna Esej o tragédii? Protože studenti Irvingovy školy musí v maturitním ročníku přesně takovou esej napsat a potýkají se s ní celý školní rok. Duncan i Tim se snaž esej napsat co nejlépe, a proto přemýšlí nad spoustou důležitých a zajímavých myšlenek. Jejich prostřednictvím se i my čtenáři můžeme zamyslet například nad tím, jakou má naše chování relevanci...

6) Záhada a tajemství
Vlastně celá kniha se točí kolem toho, co se stalo jedné osudné noci. Jenže to se dozvídáme až na konci příběhu, i když při čtení dostaneme spoustu indícií. Pro mě osobně byla kniha Esej o tragédii jedna velká záhada a opravdu dobře se nad ní přemýšlelo... Elizabeth LaBan mi zkrátka nasadila brouka do hlavy.

7) Všechno se může změnit během okamžiku
Možná byste u knihy tohoto typu čekali, že se příběh prostě bude odvíjet a pak skončí. Ale tomu tak vůbec nebylo! Zvraty v ději byly na denním pořádku a kniha nebyla plná jen řešení vztahů, ale také akce!

8) Prolínání dvou dějových linií a vyprávění
Tohle je taková třešnička na dortu. V knize se vlastně odehrávají dva příběhy zároveň - Timův a Duncanův (a oba řeší tu záhadu - grrr!). Každý z hrdinů je trochu jiný, a proto je jiný i každý příběh. Je opravdu zajímavé sledovat prolínání dvou dějů v různých časových rovinách a vyprávění dvou různých lidí - to vám každá kniha nenabídne!

9) Čtivý příběh
Vím, že jsem to už mezitím napsala několikrát, ale je potřeba to zdůraznit ještě jako samostatný bod: Příběh vás naprosto vtáhne a nepustí. Když zrovna nebudete číst, budete přemýšlet nad tím, jak to vlastně všechno bylo a jak to dopadne.

10) Konec
Ani konec Eseje o tragédii není odfláknutý nebo "normální. Většinu lidí (včetně mě) šokoval - ať už pozitivně či negativně. Elizabeth LaBan vás rozhodně nepřestane překvapovat a zůstane skvělá až do posledního řádku poslední stránky.

Pokud jste Esej o tragédii četli, jak se vám kniha líbila?

A pokud ne, přesvědčila jsem vás k jejímu přečtení?

Marky
P.S. Moc děkuji Zašitá v knihách za úpravu designu, jsi zlatá :3