Nic a nic a nic jako bonus | Volání sirény: Prokletí - recenze
Autor: Michaela Burdová
Nakladatelství: Fragment
Žánr: fantasy
Série: Volání sirény #1
Počet stran: 280
Čteno: 12. - 13. července 2015
Larissa je siréna a od přírody je obdařena nadlidskou krásou. Její dlouhý život je ale všechno, jen ne krásný - moře jí po staletí rozkazuje a ona ho poslouchá. Jejím úkolem je totiž zabíjet muže, které moře přijme jako oběti. Larissa se rozhodne moři postavit a když jí cestu zkříží černomág Liam a nabídne jí, že jí pouta s mořem zbaví, neváhá. Jeho podmínkou ovšem je, že si ho Larissa vezme za muže. Jak ale bude fungovat manželství na věčnost? A podaří se Larisse skutečně uniknout ze spárů moře?
Z hlediska děje tahle tenká knížka za moc nestojí. Za celou dobu čtení se nedozvíte nic, co by vám neprozradila původní anotace a samotný zvrat, na který čtenář celou dobu čeká, se objeví až na posledních dvou stránkách. Ano, dvou. Pokud jste ale náročný a především zběhlý čtenář, ani ten záhadný zvrat vás nemže překvapit. Já ho například tušila hned poté, co jsem si přečetla prvních pár stran a seznámila se s postavami. A pak to začalo být čím dál jasnější a jasné už to zůstalo až do konce.

Styl psaní autorky mě totiž taky dvakrát nezaujal. A místo toho, aby se v knize něco dělo, pořád dokola pozorujeme milostné trable hlavní hrdinky a její vnitřní konflikty - tudíž stále opakující se problém z anotace. Autorce se vůbec nepodařilo mě do děje zatáhnout a myslím, že by na svém psaní měla vážně ještě zapracovat... Zkrátka a dobře: čtenářský požitek to nebyl.
Muži. To slovo jí zhořklo v ústech. Připadají si tak důležití, a přitom se z nich stávají slaboši, zrádci a lháři, potkají-li krásnou ženu. Za celá staletí se Larisse nikdy nestalo, že by jí nějaký muž naháněl strach. A nezmění se to nikdy.

Ani nevím, za co knize ty dvě hvězdičky vlastně dávám. Ale faktem je, že jsem knížku měla za necelé dvě hodinky přečtenou a u čtení jsem si odpočinula. Kniha samotná sice moc kvalitní zážitek není, ale pokud potřebujete na chvíli vypnout, možná to pro vás bude to pravé.
Kniha: 2/5
Obálka: 1/5
Marky
Naprostý souhlas. Dvojka mě taky nijak neláká, protože znám autorčiny ostatní knížky a mám pocit, že to s jejím psaním jde od deseti k pěti. Pro ty kdo nečetli, stačí si vzpomenout na Upíří deníky a zasadíte si je do prostředí z anotace. Na druhou stranu mám ráda autorku jako člověka, takže už kvůli ní si asi dvojku nakonec seženu.
OdpovědětVymazatJá od autorky nic jiného nečetla a nejspíš ani nebudu... Ale i tak si dokážu představit, že může být milá :)
Vymazat