Tajemná Young Adult? | Šepotání - recenze

Název v originále: Splintered

Autor: Anita Grace Howard

Nakladatelství: CooBoo

Žánr: YA, romantika, fantasy

Série: Šepotání #1

Počet stran: 416

Čteno: 26. - 28. června 2015

O čem to je?

Alyssa slyší hlasy květin a hmyzu a její matka se kvůli tomu dokonce dostala do blázince. Děje se to z jediného důvodu: Alyssina rodina jsou potomci Alenky Liddellové, podle které vznikla známá knížka Lewise Carrolla. Alyssa se rozhodne svou rodinu zachránit, a tak se sama vydá do Říše divů, aby napravila všechno, co Alenka pokazila. Jenže Říše divů je jiná, než jakou ji Carroll popsal. Může Alyssa svoje poslání vůbec splnit?

Hodnocení

Rozhodně se nemusíte bát toho, že byste si tuhle knížku nemohli přečíst, když neznáte Alenku - spíše naopak. Já znám Carrollův příběh jako svoje boty jak v knižní tak ve filmové podobě, ale myslím, že mi to dojem z téhle knížky spíše zhoršilo, protože jsem byla nucená tahle dvě díla neustále porovnávat (což je můj oblíbený knihomolský zlozvyk). Tahle knížka je totiž něco úplně jiného než Alenka.

Myslím, že Šepotání by se mělo zařadit především do žánru Young Adult, protože takových prvků tam objevíte opravdu hodně - především naprosto nelogický a nepotřebný milostný trojúhelník, který mi, to se musím přiznat, opravdu lezl na nervy. Ani jeden z adeptů na Alyssino srdce mě nijak neohromil, ale to bude možná také tím, že jsem si neoblíbila ani samotnou hlavní hrdinku. Všechny postavy se mi zdály takové nemastné, neslané a nedomyšlené a je škoda, že si s nimi autorka nedala víc práce.

Vždycky si ze mě utahoval, že jsem něco mezi skejťáckou sexbombou a hodnou holkou odvedle. A teď se zdá, že jsem klesla do kategorie sucharek.

Styl psaní autorky by nejspíš nebyl tak špatný, kdyby nepsala z pohledu protivné nanynky, která přemýšlela kolenem. Těch 400 stran jsem přelétla poměrně rychle, ale i tak mám pocit, jako bych je četla příšerně dlouho. Našlo se totiž několik částí, u kterých jsem se tak nudila, že jsem u čtení musela dělat ještě něco jiného, abych neusnula. Na druhou stranu jsme v příběhu objevila i několik akčních částí, kde jsme obracela jednu stránku za druhou...

A když už jsme u těch stránek, tahle knížka má vážně zelené písmo! Myslím, že takový husarský kousek si zaslouží svůj vlastní odstavec, protože něco takového tu ještě nebylo. Když jsem to slyšela, myslela jsem si, že si všichni dělají legraci, ale vážně to tak je... Vím, že někteří čtenáři s tím měli problémy, ale já si takové luxusní čtení naopak moc užila a můj čtenářský zážitek se tím jen prohloubil...

"Jenže fotky vyprávějí příběhy," mumlá Alison, "to jen lidi je v nich zapomínají hledat."

Po takovém celkovém zklamání ze strany romance a postav jsem ani nečekala, že by mě mohla kniha něčím zaujmout, ale nakonec se to autorce přece jen podařilo: vykouzlila totiž naprosto nezapomenutelnou, úchvatnou a jedinečnou Říši divů. Její verze je mnohem temnější a záhadnější, ale je popsaná dost detailně na to, aby si ji každý čtenář dokázal představit. Zkrátka a dobře za tuhle novou Říši divů smekám a tleskám...

Názor na obálku

U této knihy jsem nenarazila na žádné jiné obálky a musím říct, že to je moc dobře, protože ta původní a jediná je naprosto dokonalá! Jenom je škoda, že Češi neponechali font i na jméno autorky, ale člověk nemůže mít všechno... Ačkoliv obálky všech tří dílů této série jsou úchvatné, stále zastávám názor, že ta první je nejhezčí - a to proto, že v jednoduchosti je krása a další dvě obálky jsou přeplácanější než Šepotání. Ale i tak dávám palec nahoru za tyhle krásky!

Shrnutí

Nepatřím bohužel mezi uctívače Šepotání, protože některé aspekty této knihy (jako třeba milostný trojúhelník nebo iritující hlavní hrdinku) nemůžu vystát a už vůbec ne přehlédnout. Přesto mne ale autorka zaujala svou tajemnou verzí Říše divů, která mě ohromila až do morku kostí a především díky ní považuji tuhle knížku za nadprůměr...

Celkové hodnocení: 3/5

Marky