Přeji si zlepšit tuhle knihu. | 100 přání - RC review

Název v originále: 100 incanti

Autor: Erica Bertelegni

Nakladatelství: Jota

Žánr: romantika, knihy pro děti, magie

Série: -

Počet stran: 264

Čteno: 3. - 7. listopadu 2015

O čem to je?

Auroře Bílé se podařilo vejít do knihkupectví, které je vstupem do světa čarodějů. Aby nic neprozradila, dostane dar splnit 100 přání. Ovšem 99 musí splnit někomu jinému a až to sté patří jí. Jak se dvanáctiletá dívka vyrovná s tím, že najednou ovládá kouzla?

Hodnocení

Myslela jsem si, že se stovkou přání bude mít Aurora především průšvihy a problémy. Ale místo toho autorka spíše vsadila na verzi: "Kdo by nechtěl ve dvanácti letech plnit lidem kolem sebe přání a zažívat u toho neskutečnou legraci?" Na jednu stranu to oceňuji, protože celá kniha měla milý, dětský a velmi pozitivní nádech, ale na druhou stranu to nepůsobilo ani trochu realisticky. 

Autorka zahodila spoustu nedotažených konceptů a kniha ubíhala prostřednictvím krátkých zápletek bez jakýchkoliv důsledků, takže na sebe příběh skoro nenavazoval. Upřímně řečeno mě čtení vůbec nebavilo, protože to bylo jako číst každé tři stránky jiný příběh a ještě ke všemu mě většina z nich nudila. Největší výhodou knížky je to, že je tak krátká, takže jsem ji naštěstí zdolala za poměrně krátkou dobu.

Je neděle a všechny obchody jsou touhle dobou už zavřené nebo právě stahují mříže. Nezbývá nic jiného, než se vrátit domů, smiřuju se se skutečností. Vracím se zpátky stejnou cestou a za chvíli už zase stojím před Panteonem. Je večer a v ulicích se rozsvěcují lampy, které zahalují všechno kolem do sírově žlutavé záře.

Rychle procházím opuštěnou uličkou, když najednou vykulím oči. Zvláštní, pomyslím si. Touhle uličkou chodím tak často, a přitom jsem si nikdy nevšimla…
Dívám se na světelný nápis nad vchodem do knihkupectví: Magika.

Ale abych autorce jen nekřivdila, musím jí přiznat jednu malou zásluhu: kniha vznikla na základě velmi dobrého nápadu. Ačkoliv se mi nelíbilo zpracování, plnění stovky přání by mě samotnou opravdu bavilo a je mi líto, že jsem je nemohla dostat místo Aurory.

U hlavní hrdinky bychom se měli na nějakou dobu zastavit, protože to je opravdu kapitola sama pro sebe. Vůbec mi nesedla. Občas to znělo, jako by jí bylo pět let, občas sedmdesát. Zároveň se autorka snažila vyjádřit její dospívání, které se ovšem do toho všeho už vůbec nehodilo. Nejvíc ze všeho mě ovšem iritovala Aurořina údajná láska ke knihám a k Římu. O těchto dvou tématech se totiž hlavní hrdinka zmiňovala tak povrchně a tak málo, že jsem měla skoro dojem, že je více nesnáší než miluje...

Názor na obálku

Česká obálka je velmi povedená a správně vyjadřuje dětinskost knížky, které jsem si na první pohled z anotace nevšimla. I zahraniční obálky se moc vydařily, ačkoliv nejvíce mě tentokrát dostal německý název. V překladu znamená 99 a moje (mein)/jedno (ein) přání. No řekněte, není to geniální?

Shrnutí

Stručně řečeno nápad dobrý, provedení hrozné. Hlavní hrdinka mi byla skutečně nesympatická a stejně jako celá kniha velmi dětinská a nedotažená. Autorce se sice podařilo vymyslet zajímavou ideu, ale nevypadá to, že si s ní dala moc práce.

Celkové hodnocení: 1/5

Děkuji internetovému knihkupectví Palmknihy za poskytnutí recenzní e-knihy, kterou můžete sehnat například tady.

Marky