neděle 15. května 2016

Dolfi se vrátil nás rozesmát a vyděsit.| Už je tady zas - RC

18623384

Název v originále: Er ist wieder da
Autor: Timur Vermes
Nakladatelství: Tympanum
Žánr: humor, satira, komedie
Série: -
Délka: 10 hodin 29 minut
Posloucháno: 17. - 27. dubna 2016, v češtině

Píše se rok 2011 a po ulici se prochází Adolf Hitler. Ano, čtete správně! Jakoby si dal na pár desítek let šlofíka a teď se vrátil, aby nám ukázal, jak je naše společnost zkažená. Jenže Dolfi se pochopitelně nespokojí s procházkami po ulicích plných těch zpropadených aut - má mnohem vyšší cíle! Jak si ale v takovém zkorumpovaném světě plném těch zatracených demokratů najít věrné spojence? Co se to stalo s jeho národem?

„Nemáte náhodou vizitku?“ – „Bohužel. Mou vizitkou bývalo Německo.“

Možná jsem divná a rozhodně nejsem nacistka, ale mám ráda historii dvacátého století, a to především druhé světové války. Ne, že by se mi snad líbilo, co se stalo, ale zkrátka mi to připadá neskutečně zajímavé. A nesmíme zapomínat na to, že tahle historie ovlivňuje náš dnešní život (i bez probuzených Hitlerů)! Zkrátka a dobře už jenom kvůli historickému aspektu se mi tenhle příběh musel dostat do rukou. A byla jsem nadšená!

Možná se teď právě děsíte, že nic z toho nepochopíte nebo vás kniha nebude bavit, když nejste mistři dějepisu. Ale rozhodně nemusíte mít strach! Jak jsem sice vysvětlila v minulém odstavci, v tomhle období se docela vyznám, takže osobně jsem žádný problém neměla. Ovšem myslím, že i ti, co mívali v dějepise pětky, mohou příběhu Timura Vermese bez větších problémů porozumět, ačkoliv jim nejspíš uteče pár vtípků...

tv, grunge, and indie image
A když už jsme u těch vtípků: můžeme se na chvíli zastavit ve čtení a zasmát se? Ale ne, nijak falešně. Pořádně se nadechněte a od srdce se zasmějete. Chechtejte se. Chichotejte se. Vyprskněte smíchy. Že to takhle na povel nejde? Možná by vám pomohlo, kdybyste si tuhle knihu přečetli. Vlastně nemám pocit, že bych si poslechla pár vět, aniž bych se musela řehtat, chechtat, nebo jiným způsobem smát... Jestli autor v něčem (kromě dějepisu) vyniká, je to humor, vtipy, satira, ironie, sarkasmus a komedie. Napsat takové dílo muselo být zatraceně těžké, ale tohle je mojeCož byste ovšem měli vědět, vzhledem k tomu, že mezi své oblíbence řadím všechny Cimrmany.

„Paní Belliniová, neudělal jsem v životě nic, za co bych se musel stydět. Nikdy jsem se neoprávněně neobohatil, nikdy jsem nejednal ve svém sobeckém zájmu."
„A jak to vypadá s nacionálně socialistickou minulostí?"
„Té se nedá nic vytknout."
„Nikdy jste tedy nebyl členem pravicově radikální strany?"
„Vždyť já ji pomáhal zakládat! Mám členské číslo 555! Těch pět set předchozích členů jsme si samozřejmě vycucali z prstu, aby členské číslo vypadalo lépe! Tedy, noviny o mně nemohou napsat nic horšího, než že Hitler zfalšoval svoje členské číslo. Myslím, že to přežiju."
„Tohle přežiju i já. «Velké odhalení: Hitler z Youtube švindloval v roce 1919 při vstupu do strany!"

Další věc, která se Vermesovi bezpochyby povedla, je samotná kritika dnešní společnosti (nejen) okem Adolfa Hitlera. Mám tak trochu pocit, že i poslouchání téhle audioknihy otevřelo oči a díky ní se dívám na naši konzumační společnost jinýma očima. A to neplácám jen tak do větru! Autor se mi svým psaním zkrátka dostal pod kůži a v pravil mi pod ni trochu realismu...

Tentokrát mám výjimečně výhrady k audioknižní verzi příběhu: Chyběla mi totiž hudba. Je mi jasné, že jako hudební doprovod Tympanum nemohlo zvolit velmi tématickou (ovšem zakázanou) verzi Deutschland, Deutschland, über alles, ale ocenila bych aspoň nějakou hudební vložku jako odpočinek od mluveného slova. Na druhou stranu musím uznat, že interpretace byla naprosto dokonalá. Miroslav Táborský se svého těžkého úkolu ujal zodpovědně a ode dneška ho řadím na první místa mezi nejlepší interprety (Přeci jen Harry Potter v Lábusově podání je srdcovka!).

A ještě mám jednu výhradu, a to k samotnému konci. Zdálo se mi totiž, že příběh jaksi skončil uprostřed dění. Jen tak. V první chvíli jsem si dokonce myslela, že se mi nestáhla celá audiokniha. Ovšem je pravda, že by tenhle příběh vlastně nemusel skončit vůbec nikdy. 

Území Říše se zřejmě významně zmenšilo. Sousední státy však zůstaly defakto stejné. Ba i Polsko zjevně v nezmenšené míře pokračovalo ve své nepřirozené existenci, z části dokonce na bývalém říšském území! Pří vší úvaze jsem na tomto místě nedokázala potlačit jisté rozhořčení. V prvním okamžiku jsem dokonce zvolal do tmy nočního stánku: "To jsem si mohl celou tu válku klidně ušetřit!"

Nejvíce mě však překvapil fakt, že mi pan Hitler během čtení přirostl k srdci a dokonce mi začal připadat roztomilý! Oni si sice Němci neuvědomují, jak mu to tehdy vlastně všechno prošlo... Jenže jakože mu to prošlo i v roce 2011? Jakto, že nám to přijde vtipné, když by to mělo být tak mrazivě děsivé?

Ovšem abych nekřivdila ostatním postavám: nejen Hitler se mi dostlal pod kůži. Všechny postavy v tomto románu byly neskutečně propracované a atypické. Tím nechci říct, že to byli všichni blázni, ale zkrátka nezapadali do klasických stereotypů postav, které byste možná čekali. Každý je tu osobností sám pro sebe.

Minimalismus není úplně můj styl. Musí být vážně dobrý, aby se mi líbil a zaujal mě, ale to se tentokrát naší a zároveň původní obálce povedlo. Také ji převzala valná většina jiných vydání z různých zemí a mně dalo pořádně zabrat, než jem našla nějaké jiné! Ovšem u té poslední, bílo-černé, jsem se musela upřímně zasmát. Co by na ni řekl Dolfi? Nejspíš by ho z ní trefil šlak!

18729295296036942277319428933674


Ani nevím, do jaké věty shrnout mé nadšení z této knihy. Ačkoliv jsem nakonec jednu hvězdičku strhla za (ne)uzavření příběhu a absenci hudby v audioknižní podobě, Už je tady zas jsem si zamilovala. Smála jsem se po celou dobu poslechu a ještě ke všemu jsem měla možnost se dozvědět něco víc o mé oblíbené části historie. Také mě bezpochyby dostala interpretace Miroslava Táborského, která byla jedním slovem do-ko-na-lá, a nezklamala ani skvěle propracovaná kritika dnešní konzumační společnosti (nejen) Hitlerovýma očima. A v neposlední řadě musím ještě uvést dokonale propracované hlavní i vedlejší postavy. Ano, je to skutečně tak. Vůdce se vrátil nás rozesmát a vyděsit. Už je tady zas.

Celkové hodnocení: 4/5

Za poskytnutí recenzní audioknihy děkuji webu Audiotéka. Pokud se chcete také zasmát, pokračujte sem.

Kterou část histoire máte nejraději vy?
Marky

12 komentářů:

  1. Díky za prima recenzi! Mám v plánu si knihu pořídit, ale po tom co jsem zkoušela ukázky audioknihy se nemůžu rozhodnout, jestli papír nebo sluchátka :D
    Mimochodem, psala jsem recenzi na film, kterej se mi opravdu hodně líbil.
    fiamorisrunning.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Není zač! :) Já si nejspíš časem pořídím i papír, ale jako audiokniha to byl super zážitek! Na film se taky moc těším.

      Vymazat
  2. Teda :) tahle kniha mi utekla. Samozřejmě jsem viděla v knihkupectví obálku s patkou a knírkem, ale nenapadlo mě nakouknout. To musím napravit!
    Kateřina
    trojtecka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně taky ne, a to několik let :D Ale pak mi ji přihrála Audiotéka a voilà :D

      Vymazat
  3. Knihu jsem sice nečetla, ale ráda bych viděla aspoň film :)
    Pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
  4. Já jí mám doma, koupila jsem jí hned jak vyšla, ale přišla mi taková nemastná neslaná, odložila jsem jí na neurčito. Tvoje recenze se mi ale zdá super, mám chuť dát knížce druhou šanci. Třeba jsem na ní neměla tu správnou náladu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně? Mně se tedy nemastná neslaná rozhodně nezdála! Snad se ti nakonec zalíbí ;)

      Vymazat
  5. Já si na tuhle knihu a na film současně už dlouho brousím zuby. Věřím, že je opravdu dobrá a zároveň vede k zamyšlení. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Skvělá recenze! :)
    Po knize se určitě podívám! :)

    OdpovědětVymazat

Budu ráda za každý komentář, připomínku, nápad... Pokud byste mě chtěli kontaktovat osobně, můžete použít můj mail marky48dsp@gmail.com. Předem díky za jakoukoli odezvu.