Ve spořádaném vesmíru by si každý přečetl tuhle knihu. | Since You've Been Gone

Název v originále: Since You've Been Gone

Autor: Morgan Matson

Nakladatelství: Simon & Schuster

Žánr: YA, contemproary, romantika

Série: -

Počet stran: 449

Čteno: 20. - 23. prosince 2015, v angličtině

Sloane a Emily jsou nejlepší kamarádky. Sloane jednoho dne zkrátka nakráčela do Emilyina života a udělala ho o sto procent zajímavější. Od té doby je Emily v jejím stínu, jenže jednoho dne Sloane zkrátka zmizí. Najednou si Emily musí udělat i jiné přátele a s jejich pomocí splnit seznam bláznivých úkolů, který pro ni Sloane na léto zanechala.

And I was realizing that it was pretty terrible to be sitting in silence with someone who you always used to have something to say to.

Myslím, že všichni blogeři začínají svou recenzi stejnými slovy: "Ve spořádaném vesmíru by si každý přečetl tuhle knihu." Je to zároveň reference na citáty z knihy a zároveň pravda. Kniha, o které vám dneska budu povídat, totiž není jen tak ledajaký přihlouplý letní románek - tohle je vážně originální příběh, o který podruhé hned tak nezakopnete...

To, co musím vyzdvihnout jako první, je pochopitelně samotný seznam. Já sama seznamy miluji a píšu si seznamy snad úplně všeho, pořád a všude. A právě díky seznamu úkolů, který Emily dostává od Sloane, je celá knížka krásně organizovaná. Pokaždé, když se objeví nový úkol, nám Emily prostřednictvím svých vzpomínek na Sloane vysvětlí, proč tam ten který úkol figuruje, načež si pak můžeme přečíst o jeho splnění.

Maybe she didn’t do something big. Maybe she just told someone something.”
Frank looked over at me, more serious now. “Like what?”
I shrugged. “Something they’d been needing to hear,” I said. I thought it over for a moment, then added, “I don’t think you have to do something so big to be brave. And it’s the little things that are harder anyway.” 

Po celou dobu příběhu jsem se těšila na nějaké epické rozuzlení toho, na co až do poslední stránky čtenáři čekají se zadrženým dechem... Jenže pak jsem si uvědomila, že vlastně žádné epické finále nepotřebuji. Tahle knížka totiž není o konci, ale o cestě, kterou Emily ušla. O průběhu jednoho léta, které tolik změnilo. A ať už tam to finále nakonec bylo nebo ne (to vám kvůli spoilerům nemůžu prozradit), ujasnila jsem si v hlavě to, že je to úplně jedno.

Důležitý byl totiž vývoj hlavní hrdinky, který se autorce skutečně povedl na jedničku. Emily jsem si zamilovala už jen proto, jak se mi podobá. Je to normální holka, která stojí ve stínu svojí výraznější kamarádky a vlastně jí to ani nevadí až do chvíle, než zjistí, jaký je život bez Sloanina stínu. Morgan Matson si se svou protagonistkou skutečně vyhrála a Emily je propracovaná až do posledních detailů. 

I was still a little amazed that this was happening. That this, the thing that had seemed so impossible, so terrifying, so utterly beyond me, was happening. I was having fun. And that I was the one who made it happen. "I did it," I said out loud, sendind my voice up to the stars above me, not really caring if the others heard me.

Stejně tak i ostatní postavy si odnesly svou porci reálnosti. Jediný, ke komu jsem měla výhrady, byla samotná Sloane, která ovlivňovala Emily život, ačkoliv vlastně v knize samotné nefigurovala. Na druhou stranu je pravda, že některé další postavy se povedly mnohem víc, než se Sloane nepovedla. Například Collins se svým nedostižným humorem mě nutil smát se na celé kolo.

Obecně jsem byla s humorem a vtipy v knize spokojená. Nejen legrační aspekt dodával knize letní a pozitivní nádech, takovou tu krásnou a milou atmosféru, kterou je autorka schopná navodit i den před Vánoci (Jsem toho sama důkazem, knihu jsem dočetla 23. prosince!). Proto jsem toho názoru, že se kniha dá číst kdykoliv, kdy máte chuť na kousek léta - ať už zrovna lyžujete nebo plavete v moři...

It just gets hard, always being someone's second choice.

Výjimečně jsem měla problém s hledáním jiných zahraničních obálek. Což o to, knihu vydala spousta zemí, ale všechny převzaly její původní kabátek. Upřímně řečeno se tomu ani nedivím, protože se skutečně povedl a díky němu mě kniha zaujala. Ostatní, co jsem nakonec objevila, mne skutečně nenadchly, ovšem zaujal mě německý název knihy: Třináct přání na jedno léto. To zní pěkně, ne?

Původně jsem měla v plánu dát knížce tři hvězdičky, protože jsem z ní byla trochu zklamaná. Měla dobře našlápnuto, a pak najednou nic. Jenže jsem si uvědomila, že tohle není příběh o konci, ale průběhu. Autorka nám umožnila sledovat skvěle propracovaný vývoj hlavní hrdinky, jež je promyšlená do nejmenších detailů. Také se můžeme při čtení těšit z propracovaných postav a jejich skvělého humoru, který knize dodává letní atmosféru i v polovině prosince. A nesmíme zapomenout na samotný seznam úkolů od Sloane, díky kterému je kniha tím, čím je. Rozhodně ne jen tak nějakým románkem...

Celkové hodnocení: 4/5

A víte, co se mi neustále honí hlavou? Pitch Perfect:

Marky