Klasická literatura, kterou jsem zatím nečetla
Ahojky!
Pro dnešek tu mám další článek, ve kterém se dozvíte něco o mně a jednom žánru. Minule sem vám objasnila YA románky, ale tentokrát jsem se rozhodla pro trochu vážnější téma: budeme se bavit o klasické literatuře, konkrétněji o té, kterou jsem ještě nečetla. Dneska jsem tu totiž se seznamem deseti knih, které považuji za klasickou literaturu a ještě jsem je nečetla.
(Emily Brontë)
Jako první tu mám jednu knížku, kterou sice nemáme na seznamu povinné četby, ale i tak je považována za klasickou literaturu. Na tenhle titul slyším doporučení ze všech stran, ačkoliv jsem se o ní nikdy samovolně nezmínila. Dokonce jsem viděla životopisný film o autorce a moc se mi líbil, ale z nějakého neznámého důvodu jsem knihu zkrátka ještě nečetla. (Připravte se na to, že tahle věta se nejspíš objeví u každé druhé knihy, pokud ne rvnou u každé. Jenže je říliš mnoho knih a příliš málo času!)
(Charlotte Brontë)
Ne, nestačí mi jedn kniha z rodiny Brontëových, musím si přečíst rovnou dvě. Jenže Jana Eyrová je snad ještě větší klasika, než předchozí titul. Také se u téhle knížky držím svého zlatého pravidla, že se nepodíívám na film, než si přečtu knihu. Takže, přiznejme si to na rovinu, já vlastně ani nevím, o čem tahle kniha je. Ano, nějakou záhadou se mi podařilo odolat všem spoilerům, které se na internetu a všude jinde nacházejí (a doufám, že se jich vyvarujete i v komentářích!), a nevím, jak to dopadne. Ovšem ty reference na tuhle knížku ve spoustě jiných už mě začínají pěkně vytáčet vzhledem k tomu, že nevím, o co jde.
3. Anna Karenina
(Lev Nikolajevič Tolstoj)
Ruská literatura mě poslední dobou začíná zajímat čím dál víc, ačkoliv k tomu vlastně nemám žádný speciální důvod. Sice jsem se nedávno naučila azbuku a přečetla jednu Puškinovu povídku o lásce, ale pochybuji, že bych zrovna Annu Kareninu četla v ruštině. To bych si dala! No, ale odbíhám od tématu. Zločina trest číst skutečně nehodlám, ovšem chtěla bych zvládnout aspoň jednu ruskou klasiku, takže pokud moje volba nakonec na nějakou padne, bude to bezpochyby Anna Karenina. Tedy, aspoň doufejme.
4. Malé ženy
(Louisa May Alcott)
A když už jsme u těch románů, které se týkají žen, rozhodně bych neměla zapomenout na tento titul. Ve čtení Malých žen jsem došla asi nejdál ze všech titulů, které se na tomto seznamu ocitly: po dlouhém, několikaletém okoukávání na poličce v městské knihovně (protože tam měli tu krásnou, růžovou edici) a po přečtení recenze u Verunky na blogu Knižní přátelství, jsem si ji nakonec domů půjčila. A protože si z knihovny vždycky půjčuji příliš mnoho knih, zase jsem ji vrátila, jak jste asi už uhodli, nepřečtenou. Tak snad to vyjde příště...
5. Snídaně u Tiffanyho
(Truman Capote)
I u této knihy mne láká především její filmová adaptace, která je asi jednou z nejopěvovanějších adaptací mnou nečtených klasických knih vůbec. A především v ní hraje Audrey Hepburn, což je podle méoh záruka dobrého klasického filmu (ačkoliv na ty já většinou nejsem, k tomuhle mě zkrátka něco táhne a nemám ponětí proč). Jenže pravidla jsou pravidla a já se na ten film zkrátka nekouknu, dokud si nepřečtu knihu. A tak trvale odolávám a odolávám a připadám si jako tupec, protože ten příběh zkrátka neznám.
6. Bídníci
(Victor Hugo)
Vím, že se tady bavíme o dvou obrovských bichlích, které mají přes tisíc stránek. U tohoto díla je mi ale výjimečně jasné, co mě od čtení zdržuje. je to jednoduše jeho délka a měla bych se za to stydět. Protože tlusté knihy neznamenají špatné knihy, to bych už vážně měla vědět. I přes svou délku se však Bídníci dostali až na tento krátký seznam několika klasických knih, které si skutečně chci přečíst. Je to částečně proto, že při svém studijním pobytu v Belgii jsem měla možnost objevit frankofonní kulturu a zjistila, že bez Victora Huga to zkrátka nejde, a částečně opět kvůli filmu, na který bych se ráda podívala.
7. Obraz Doriana Graye
(Oscar Wilde)
Od Oscara Wildea jsem kdysi četla Strašidlo Cantervilleské. Tedy, bylo mi čeno. Milovala ho naše paní třídní na základní škole a vždycky nám ho čítávala před spaním na škole v přírodě. Nic si z něho nepamatuju, ale vím, že jsem tu knížku zbožňovala. Takže nejenže bych si měla znovu přečíst ji, ale taky autorovo nejznámější dílo, které ještě ke všemu vychvalovala Markéta ze Světa podle Marillee tak moc, až jsem si ho dokonce málem přečetla hned po dokoukání jejího videa. Jenže nepřečetla, a pak se kniha ztratila v propadlišti dějin...
8. Farma zvířat
(George Orwell)
Orwellovo 1984 byla první audiokniha, kterou jsem v životě poslouchala a ačkoliv jsem se jí bála, vždycky jsem ji měla ráda takovým způsobem, jako máte třeba rádi své první psací pero, které vám leží v šuplíku. (
9. Pí a jeho život
(Yann Martel)
Absolutně nemám ponětí, o čem tahle kniha vlastně je. Vím jenom, že je to klasika a všichni už ji četli, klasická situace. Co mě ale tedy láká k jejímu přečtení? Je to fakt, že ji s klidem z pár dní přelouskala kamarádka, která knížky nesnáší. (
10. Bible
Ehm. Mám tohle odůvodňovat? Bibli bych si měla přečíst už jen kvůli tomu, že v Belgii chodím do křesťanské školy. Chci rozumět tomu náboženství, jako všem ostatním. A jediné, o kterém toho vím tolik, abych mohl prohlásit, že ho celkem znám, je buddhismus, a to jen díky Dalajlamově kočce. Takže Bibli si zkrátka přečtu, bez debat.
Jaké bylo vaše první psací pero? (Pokud nevidíte souvislost s článkem, asi jste ho nečetli pozorně, takže tím hůř pro vás.) A jaké klasiky chybí v přečtené poličce vám?
Marky
Z jmenovaných jsem četla jenom Janu Eyrovou, Obraz Doriana Graye a Farmu zvířat :-) V úvodu píšeš o dvaceti knihách... je naším úkolem doplnit tu zbylou desítku? =D
OdpovědětVymazatA jak se líbili? :)
VymazatJinak díky, to jsem úplně přehlédla :D
Líbily se moc, i když od Orwella mám radši 1984 :-)
Vymazat1984 je moje srdcovka, tak uvidíme, jak budu spokojená s Farmou...
VymazatNa větrné hůrce naprosto miluji, překrásná kniha. Naopak Obraz Doriana Graye se mi nelíbil.
OdpovědětVymazatBeauty of pink / Knižní regál
Tak to doufám, že mně se budou líbit oba ;)
VymazatMáme stejné cíle. Až na první díl Bídníků jsem nic z toho nečetla a taky to mám v plánu na svých dlouhých to read listech. :D
OdpovědětVymazatZa ty Bídníky tě obdivuju, vážně bych je někdy chtěla zdolat :D
VymazatJa som čítala zo zoznamu Janu Eyrovú (mňa osobne to nudilo :D) a Zvieraciu farmu,.ktorú rozhodne odporúčam :) a svoje prvé písacie pero už pravdepodbne nemám, ale bolo modré s atramentom :) a tiež som ho hrozne okusala :D
OdpovědětVymazatTo je škoda, že ho už nemáš :D Ale těší mě, že jsi článek četla pozorně ;)
VymazatAž na Bibli si chci přečíst stejné knihy jako ty - od Orwella se tedy nejdřív dostanu k 1984, ale neskutečně se na něj těším a pak tu mám na poličce Janu Eyrovou. :) Za sebe bych možná ještě napsala Zabijáka od Zoly nebo Chrám Matky Boží v Paříži od Victora Huga, kterou jsem se snažila číst v prváku, ale zřejmě byly nějaké skvrny na Slunci, takže tomu dám časem druhou šanci. :) Navíc už to nebudu brát jako povinnost k maturitě, takže... :D
OdpovědětVymazat1984 skutečně stojí za přečtení, rozhodně doporučuji všemi deseti. Od Zoly jsem četla Terezu Raquinovou a vůbec se mi to nelíbilo a na hrám Matky Boží v Paříži se chystám taktéž. Snad se na něj dostane v příštím seznamu ;) A chápu, knihy se čtou vždycky lépe pro radost než z povinnosti.
VymazatMalé ženy jsem viděla jako film a vypadaly dobře. Uvidíme, jestli se k nim dostanu. Podle toho, jak dlouhé budou prázdniny. :D No, tak bible je docela velké sousto, zvlášť pro začátek. Ale doporučila bych z ní knihu Ester (klidně tady začni) - má hezký, dramatický příběh a končí zajímavě (i když happyend nečekej).
OdpovědětVymazatJá bych asi potřebovala nekonečné prázdniny... Aspoň na ty Bídníky :D Já mám v plánu nějakou zkrácenou verzi, neboj ;)
VymazatMale zeny miluju a Vetrnou hurku bych si rada precetla. ty pobyvas v Belgii? awwww! husty! a Bibli jsem cetla uz jako mala s babickou :) nedavno jsem si ji kupovala v LK ze si ji taky znova prectu
OdpovědětVymazatJá pobývám v Belgii od začátku školního roku, takže teď už jen do konce června ;)
VymazatTak krom Pí a jeho život je jediná z knížek na tvém seznamu, kterou jsem nečetla. Pustit se do Bible, to je docela odvaha. To je čtení na celý život a pokaždé v něm najdeš něco nového a zajímavého. Ale pro základní přehled stačí klidně i jen Olbrachtovy Biblické příběhy.
OdpovědětVymazatJanu Eyrovou i Na Větrné hůrce jsem četla ještě na střední a už strašně dlouho se chystám na re-reading. Ale jak sama říkáš, spousta knih, málo času. Obraz Doriana Graye patří k mým nejoblíbenějším knihám vůbec, miluju Wildův jazyk. Anna Karenina je na mém žebříčku oblíbených knížek taky a za přečtení určitě stojí i Tolstého Vojna a mír. I když jsou to dvě tlusté bichle. :D A musím se zastat Zločinu a trestu. Ta kniha je naprosto úchvatná, neskutečně hluboká a tak nějak prodchnutá ruským naturelem.
Jaké jsem měla úplně první plnící pero už si vlastně nepamatuju. Mám pocit, že bylo vícebarevné, ale to je všechno. Ale mám doma plnící pero ještě po dědovi a teď píšu perem, co jsem dostala k osmnáctinám.
Děkuji za obsáhlý komentář a jsi vážně dobrá, že jsi to všechno četla :D Jinak Zločin a trest mě nějak moc neláká, na naturalismus nejsem...
VymazatAhoj:) Ačkoliv jsem vystudovala literaturu, tak mi stále většina z tvého článku chybí, jdu se stydětO:-) Když ono je toho tolik:D Jinak taky miluju Oscara Wilda (můj kocour se jmenuje Oscar)... Jinak od Orwella jsem četla obojí zmiňované, ale hlasuju pro 1984. Jo a moc se mi líbil Zločin a trest:) P.S. Své první pero si nepamatuju....
OdpovědětVymazatPrávě, moc knih a málo času :D Na Zločin a trest se nechystám. A kocourovi to jméno závidím :D
VymazatHodně knih ze tvého seznamu bych si také ráda přečetla. :) Ale k tomu, co jsem četla - Anna Karenina je boží! Fakt. Hrozně jsem si ji užila, i když mi chvíli trvalo, než jsem ji přelouskala. Ale opravdu mě bavila. :)
OdpovědětVymazatMalé ženy mám právě rozečtené a moc se mi to líbí, jsem hodně na takovéhle knížky. I když Na větrné hůrce se mi nelíbilo. Asi jsem divná. Nebo jsem možná neměla správnou náladu. Nebo jsem do ní ještě nedospěla, nevím. Prostě mi přišlo, že se tam všichni chovají úplně iracionálně a asi jsem nepochopila autorčin hlavní záměr. :(
Ovšem na Janu Eyrovou se chystám a vkládám do ní víc nadějí, než do Hůrky, tak třeba se mi alespoň jedna Bronteová bude zamlouvat. :)
Snídani u Tiffanyho jsem si také chtěla přečíst, ale někdo se mi jednou zmínil, že film je prý lepší, tak nevím. Nejspíš se na něj podívám dřív, než si to přečtu. :)
A jsem smířená s tím, že Bídníky asi nikdy nepřečtu, protože si nemůžu pomoct, ale ten námět mě moc neláká. Jediné, co mám ráda, je zpívající Anne Hathaway v muzikálové verzi. :)
Na obě knížky od Orwella (tedy ty nejznámější, které zmiňuješ) se chystám a Dorian mi už leží doma u postele (v hlavě to neznělo tak chlípně :D).
A Bible, no, jestli vážně chceš, tak si ji určitě přečti. :) Je tam spousta skvělých myšlenek, ale některé věci jsou taky docela divné. Hlavně bych nezačínala Starým zákonem, jsou tam takové, řekněme ne úplně normální věci. Nový zákon je na takové to klasické čtení o dost lepší. :) Tedy, ne že bych Bibli četla, rozhodně ne celou, ale z části mám ke křesťanství blízko díky mým kamarádkám (ač sama v Boha nevěřím). :)
Omlouvám se za tak dlouhý komentář, já moc krátké neumím psát. :)
Já naopak za tak dlouhý komentář moc děkuji a doufám, že se dostaneš k tomu, k čemu chceš :) Díky ;)
Vymazat