Trójská válka skončila zklamáním. | Proroctví

Název v originále: Starcrossed
Autor: Josephine Angelini

Nakladatelství: CooBoo

Žánr: fantasy, mytologie, YA, paranormal romance

Série: Starcrossed #1

Počet stran: 379

Čteno: 19. - 20. února, v němčině

Helen Hamiltonová má jediný cíl - snaží se splynout s davem jak nejvíc to jde. Nemá ponětí, co je vlastně zač, ale vzhledem ke své výšce, nadlidské síle a schopnosti vážně rychle běhat pochybuje, že je normální člověk. Její obavy se potvrdí, když se nedaleko přistěhuje rodina Délosových. Ačkoliv je Helen nezná, nemůže o nich ani slyšet - ovšem právě od nich se dozvídá, že je stejně jako oni potomkem řeckých polobohů, a to jí má změnit celý život.

Potopila si hlavu pod vodu a vykřikla do ní, aby to ze sebe konečně dostala, ale aby přitom nevyděsila tátu. Vynořila se a cítila se o maličko líp, ale hluboké znechucení z vlastního činu z ní přesto ještě nevyprchalo.

Mytologie (a zvláště pak ta řecká) je něco, co v knihách ocením vždycky. Když jsem tedy narazila na německou audioknihu Proroctví a přečetla si anotaci, ani chvilku jsem neváhala a hned jsem se do ní pustila. Mytologie v ní sice byla, ale úplně jiná, než jakou byste ji nejspíš očekávali. Knížka je totiž inspirovaná Trójskou válkou a když se o ní na stránkách mluvilo, užívala jsem si čtení na dvě stě procent.

Ukázalo se ovšem, že ten samý aspekt může být zároveň kladem i záporem. Některé části mytologie autorka nevysvětlila zrovna nejlépe. Těm, kterým řeckou mytologii nemají tak načtenou jako já, se můžou některé pasáže zdát zmatené až zavádějící. Naštěstí to ale nebyl můj případ, ačkoliv se autorce podařilo zmást i mě. Často jsem se zamotávala do všemožných rodinných příslušníků a jejich schopností, jichž se v příběhu objevilo až až...

A když už jsme u těch schopností, nesmím zapomenout na ty Heleniny. Hlavní hrdinka mi občas připadala jako hulk - nadupaná silou a šíleně náladová. A stejně jako mi lezla na nervy Helen, jsem obracela oči v sloup i nad jejím mužským protějškem, který si skutečně rád hrál na pana tajemného, ale moc se mu to nedařilo. Oproti tomu vedlejší postavy byly výborné a doufám, že v dalších dílech dostanou více prostoru než v této knize.

Pozorovala Lucasova vzdalujíci se holá záda a umiňovala si, že jestli je homosexuál, ona podstoupí změnu pohlaví. I za to by stál. 

Mám tu ale hned několik věcí, které by více prostoru rozhodně dostat neměly. Například klišé, jimiž Josephine Angelini svou knihu naplnila až do dna. Je to vážně škoda, protože její styl psaní, nápad i příběh nejsou vůbec špatné, ale byla schopna to všechno stáhnout dolů a schovat pod vrstvu klišé, klišé a dalších klišé, kterých jako by se vůbec nemohla nabažit.

Největším z nich je rozhodně všem čtenářům známá situace "milenců stíhaných osudem". To by ovšem nebyl žádný hřích, kdyby tohle klišé autorka dokázala dobře zpracovat a dodat mu ten správný nádech - jako třeba v Mrazení nebo Najít Sky, o Hunger Games ani nemluvě. Tohle klišé jde podat dobře, ale Josephine Angelini na něm vystavěla základy svého příběhu a tím docílila naprosto jiného efektu.

Obálka, kterou navrhlo knize CooBoo, určitě nepatří k jejich nejpovedenějším, ale zato jistojistě předčí zahraniční verze této knihy. Níže najdete některé obálky, které mě aspoň nevyděsily na první pohled - protože takových jsem objevila spoustu! Kdybych musela vybrat nejhezčí zahraniční kabátek, volba by asi kvůli fontu padla na Německo (druhá obálka zleva).

Nevěděla jsem, co od knihy čekat a vlastně si stále nejsem jistá, co si o ní myslím. Mytologie mě bavila na dvě stě procent, ale pro neznalé může být zmatená a zavádějící, stejně jako všemožní rodinní příslušníci a jejich schopnosti. Nad hlavní hrdinkou i jejím mužským protějškem jsem po celou dobu čtení obracela oči v sloup, ale vedlejší postavy jsem si skutečně oblíbila. Styl psaní, nápad ani příběh samotný nebyly vůbec špatné, jenže je autorka pohřbila v nekonečných vrstvách klišé. Snad se pro příště poučí.

Celkové hodnocení: 2,5/5

Co vy a mytologie?

Marky