Průhledné jak čirá voda | Modré hlubiny

Název v originále: Deep Blue

Autor: Jennifer Donnelly

Nakladatelství: Egmont

Žánr: fantasy, mytologie, YA

Série: Waterfire Saga #1

Počet stran: 336

Čteno: 27. - 28. února 2016, v češtině

Serafína je princeznou podmořského království Miromaru a brzy se sama má stát vládkyní svého mořského lidu. Předtím se ale musí podrobit zkoušce Dokimi. Nic ale neprobíhá hladce, protože Serafínina matka je při zkoušce zasažena otráveným šípem. Dokáže mladá královna najít viníky dřív, než se rozpoutá válka mezi všemi podmořskými královstvími?

"V moři na tebe číhá nebezpečí, zlato. Smrt má rychlé ploutve."

Young Adult fantasy patří mezi vyčerpané žánry - stále dokola jsou vydávány knihy, které už tu byly. Další upíři, vlkodlaci a elfové, bez nějakého velkého prostoru pro fantazii čtenáře. Jennifer Donnelly se ovšem rozhodla přijít s něčím, co tu ještě nebylo a ukazuje nám podmořský svět, jaký ho rozhodně neznáme.

Už jen z anotace je vám určitě jasné, že tahle knížka je postavena na skutečněoriginálním nápadu a má obrovský potenciál. Autorka se rozhodla vytvořit nový, komplexní svět s vlastními zákony, tvory a dokonce slovní zásobou! Bohužel se jí to všechno ale nepodařilo podat tak, jak by si nejspíš představovala.

Na prvních asi sto stránkách se totiž dějově neděje vůbec nic a Jennifer Donnelly dává čtenářům prostor, aby se rozkoukali v jejím novém světě. To by samo o sobě nevadilo, ale nelíbilo se mi podání. Tahle část knihy je zkrátka přecpaná informacemi, člověk se ztrácí ve jménech a cizích slovech a je těžké si čtení užívat... Někdy totiž autorka zašla do přílišných detailů ohledně něčeho nepodstatného a vynechala důležité informace, kvůli kterým jsem si pak nedokázala skládačku příběhu vytvořit dost rychle.

Čarování záviselo na tolika věcech - na míře nadání, na zkušenostech, na odhodlání a oddanosti, na fázi měsíce, na rytmu přílivu a odlivu, na vzdálenosti velryb.

Vzhledem k tomu, že velká část Serafínina světa je založená na mytologii, asi tušíte, k čemu se u mně schyluje. Samozřejmě došlo na srovnávání s Percym Jacksonem. Tam jsou totiž legendy mnohem legendárnější a lépe propracované. A když už mluvíme o propracovanosti, ta celkově knize opravdu chyběla. Jak příběh tak postavy pro mě byly průhledné jako čirá voda. Mladší čtenáři si můžou jistě užít všechno to napětí, ale já jen čekala, kdy se konečně stane to, co se stát má. Bylo pro mě zkrátka těžké ignorovat černobílé, poché charaktery a dělat, že je pro mě (stejně jako pro Serafínu) všechno jednou velkou záhadou.

A když už jsme u Serafíny... Zdálo se mi, že je jí o minimálně pět let méně, než se v knize uvádí. Na druhou stranu jsem po dlouhé době opět objevila YA fantasy knihu, která nikomu necpe žádnou romanci a protagonistkou není ufňukaná princeznička, která se rozesměje poté, co dostane jahodovou zmrzlinu.

Ještě se nesmím zapomenout zmínit o největší záhadě knížky, a to proč jsou některé náhodné stránky či věty napsané kurzívou. Je možné, že jsem snad přehlédla či nepochopila nějaký systém, nebo jde třeba o chybu tisku? Pokud někdo víte, dejte vědět. Já jsem bezradná.

Serafína se snažila neposlouchat a soustředit se na své zpěvné kouzlo. "Všechny ty oktávové skoky," šeptala si roztřeseně. "Pět tříčárkových céček, k tomu trylky a rozložené akordy... Proč to Mereva složila tak složitě?"

Ale abych nekončila svou vlastní bezradností: knížce sice dávám nízké hodnocení, protože za tolik nedostatků si ani nic moc jiného nezaslouží, ale i tak jsem si čtení užila. U druhé, nepopisné části knihy jsem si příjemně odpočinula a věřím, že s dalšími díly tomu bude taky tak, možná lépe. Teď už přece Serafínin svět znám.

Všechna vydání, která jsem na internetu našla, mají stejnou, původní obálku. A vůbec se tomu nedivím, protože je skutečně nádherná. Serafínino oblečení odpovídá skutečnosti a hořící palác v pozadí souvisí s příběhem. A ty světla a hra barev mě naprosto dostaly. Pro potěchu oka přikládám ještě obálky dalších dílů, z nichž se mojí oblíbenkyní stává jednoznačně druhý díl - Rogue Wave.

Jennifer Donnelly by se dala nazvat umělkyní, protože ve vyčerpaném žánru našla originální nápad a vytvořila příběh s obrovským potenciálem. První část knihy je ale přecpaná informacemi a matoucí pro čtenáře, který podmořský svět neznají. Příběh a postavy byly černobílé, ploché a průhledné jako čirá voda. Musím ale autorce přiznat, že do knihy necpe žádnou násilnou romanci a za hrdinku si nevybrala ufňukanou princezničku. I přes všechny nedostatky jsem si tedy čtení užila a odpočinula si, takže kniha vlastně splnila svůj účel. Další díly už snad budou jen a jen lepší!

Celkové hodnocení: 2/5

Četli jste někdy nějakou knížku o podmořském světě? Doporučujte, jsem zvědavá!
Marky