Napsala jsem pravdu. | Krycí jméno Verity

Název v originále: Code Name Verity

Autor: Elizabeth Wein

Nakladatelství: CooBoo

Žánr: YA, historické

Série: Krycí jméno Verity #1

Počet stran: 312

Čteno: 4. - 6. dubna 2016, v češtině

Britskou špionku Verity chytne na francouzském území Gestapo a ona dostane jedinou šanci: buď prozradí svou misi nebo bude popravena. Verity se tedy rozhodne na papír popsat příběh o sobě a své nejlepší kamarádce pilotce a kromě toho také pár dalších informací, které by jí mohly pomoci přežít. Co ale ve válce, která protkala celý svět, zmůže jedno jediné pouto přátelství?

Pak si sáhla vlasy do drdolu předpisových pět centimetrů nad límečkem, hřbetem ruky si otřela slzy a mastnotu  betonový prach a dělostřelcovu krev z obličeje a už zase někam běžela, docela jako Černá královna.

Vezmu to od podlahy: Stalo se vám někdy, že vás kniha překvapila tak, že se reakce dostavila až po několika minutách? Hleděli jste do stropu s otevřenou pusou? Vyprávěli o ní každému na potkání? Nechtěli dělat nic jiného, než si vygumovat vzpomínky a přečíst si ji znova? Pokud jste aspoň na jednu otázku odpověděli ano, dokážete si jistě představit, jak na mě zapůsobila Verity. Autorka mě dokázala tak ohromit a překvapit, jako se to už dlouho nikomu jinému nepovedlo - ani mému učiteli matematiky, a to už je co říct! 

Je fakt, že měla Elizabeth Wein před ostatními spisovateli v mém hledáčku podstatný náskok. Především ji samozřejmě vyzdvihl už jen fakt, že napsala autentickou knihu z období druhé světové války, na které skutečně nedám dopustit (nejsem nacista, nebojte, ale prostě o tom ráda čtu). Každé slovo zní věrohodně a připomíná dobu, na kterou se spousta lidí snaží tak usilovně zapomenout. Když jsem si ještě ke všemu v poznámkách přečetla, kolik toho Elizabeth Wein musela pro vydání knihy udělat a zjistit, začala jsem ji obdivovat ještě víc.

Štětka - k tomu se v nouzi možná uchýlím, špinavá, to je bez debat, ale ať jsem jakákoli, rozhodně NEJSEM ANGLIČANKA.

Knížka si také na konto může připsat dokonalé charaktery postav. Ačkoliv jsem ze začátku Maddie neměla moc ráda, věděla jsem proč. Dokázala jsem si všechny její vlastnosti představit a její osobnost zapadala do sebe a tvořila celistvý obraz. Stejně to bylo i s Verity, kterou jsem si ovšem zamilovala hned na začátku. (Samozřejmě to nemá vůbec nic společného s tím, že miluje knihy.) Díky propracovaným charakterům v knize skvěle vynikly různé úhly pohledu, které jsou pro příběh samotný skutečně stěžejní záležitostí.

Děj jako takový mě donutil otáčet stránky rychlostí blesku. Ačkoliv jsem se snažila užívat si každé slovo, nutkání dozvědět se, jak to všechno dopadne, bylo silnější. Občas jsem si všimla situace, ve které by nejspíš člověk nepsal, ale nevěnovala jsem jí velkou pozornost - vyzněla totiž i tak autenticky a kdo ví, co by se za druhé světové války mohlo stát?

Ne všechny vyslýchají v zuboženém spodním prádle - to je zvláštní způsob mučení vyhrazený pro skromné a marnivé. Ja patřím k těm druhým.

Každopádně vám můžu zaručit jedno: příběh Verity a Maddie není ani přeslazený, ani přitažený za vlasy. Jde tu především o přátelství, ne o lásku. Na stránkách najdete opravdovost i lži, upřímnost i faleš, ale všechno se jednou spojí a začne to dávat vyšší, nepopsatelný smysl. A tak vás kniha dostane.

Mě taky dostala. Velmi. Nemůžu říct, že jsem brečela - to bych lhala, ale neměla jsem k tomu daleko. Nejsem profesionální čtecí plačka. Ale musím říct, že když autorka věrohodnost příběhu dotáhla až do posledního písmene na poslední stránce, došla slova i mně. Dostavily se symptomy z prvního odstavce této recenze a já se nechala unášet emocemi tak dlouho, jak to jen bylo možné.

Polib mě, Hardy.

Ačkoliv je na české obálce člověk a dokonce jeho obličej, do kubulínského kabátku knihy jsem se jednoduše zamilovala. Nejenže skvěle vystihuje příběh, Verity i atmosféru knihy, ale ještě je nadpis vyvedený nádherným fontem. Co víc si přát? Ovšem ani ostatní obálky, které jsem objevila ve světě, nejsou vůbec špatné. Líbí se mi ty svázané ruce jako symbol přátelství, i když částečně budí dojem thrilleru.

Tentokrát tu mám ukázkovou knih za pět hvězdiček: věrohodný historický příběh z druhé světové války s ohromujícím koncem, do nejmenšího detailu propracované charaktery postav a strhující vyprávění bez špetky sladidla - zato s obrovskou porcí přátelství. Pokud jsem vás ještě na knihu nenalákala, nezbývá než říct to samé, co Verity: Napsala jsem pravdu.

Celkové hodnocení: 5/5

Co vy a historické knihy?
Marky