Příběh s hloubkou a poselstvím | Můj život u sousedů

Název v originále: My Life Next Door

Autor: Huntley Fitzpatick

Nakladatelství: CooBoo

Žánr: YA, contemporary, romantika

Série: Můj život u sousedů #1

Počet stran: 372

Čteno: 26. - 30. dubna 2016, v češtině

Samantha Reed žije se svou matkou v perfektním domě bez poskvrnky, usmívá se na matčiných politických kampaních, ale ve skrytu duše sní o opravdové rodině. Jako třeba té, co bydlí hned vedle nich - Garettových. Samantha je už dlouho pozoruje a přeje si stát se součástí tak ucelené a milující rodiny. Když se ale seznámí s Jasem Garettem, tuhle možnost dostane. Co když si ale jednoho dne bude muset vybrat, do které rodiny zapadne už navždy a kterou ztratí?

Pod oknem mého pokoje je rovná plošinka se zábradlím. Něco jako balkon, ale zase ne tak úplně, spíš jen prodloužená římsa skrytá mezi dvěma špičatými štíty, ze které je vidět k sousedům. Než se Garettovi přistěhovali, chodila jsem tam přemýšlet. Potom jsem tam chodila snít.

Můj postoj ke contemporary YA románkům asi znáte: dá jim skutečně hodně práce mě doopravdy nadchnout a když už se jim to povede, vlastně ani nevím proč. Čtu je, protože si chci odpočinout a na chvíli vypnout a když se ze sladkého příběhu vyklube něco jiného, nevím, jestli mám jásat nebo plakat zklamáním. A stejně tomu bylo i u této knihy.

Můj život u sousedů není úplně klasická letní první láska, jakou byste jistojistě čekali, a to především kvůli ostrému střetu s realitou. Nejen vztah Jase a Sam je postaven na neuvěřitelně skutečných základech, ale obecně vztahy mezi všemi postavami jsou bravurně propojené a působí neskutečně realisticky. Sam a Jase se navzájem nezachrání ani se nezamilují na první pohled. Je to tak trapné, tajné, ale ne kýčovité, zato miloučké a krásné, jak by jen první láska měla být. (Ale co já to mám ve svém věku co soudit, že?)

Rozdíl mezi naší a Garretovic zahradou je jako obvykle extrémní. Jako byste vyměnili černobílou televizi za barevnou.

Další realistický aspekt, který si každopádně zaslouží svůj vlastní odstavec, jsou peníze. Ano, jak se říká, peníze vládnou světu. A v tomhle příběhu ledacos tohle rčení reflektuje. Čtenář má možnost porovnat dvě naprosto odlišné rodiny nejen z citového, ale také finančního hlediska. A když budete při čtení dávat dobrý pozor, že rozdíl tkví v různých drobnostech, na které byste v životě nepomysleli...

Upřímně řečeno mě mrzí, že jsem tuhle knihu četla už v dubnu, kdy v Belgii lilo jako z konve dnem i nocí a rozhodně jsem se nemohla válet u jezera na osušce a čít si. Na druhou stranu jsem k tomu tu atmosféru ani nepotřebovala, protože ji navodila kniha sama. Huntley Fitzpatrick ukázala, že skutečně umí psát a já můžu jen doufat, že budu mít možnost si od ní přečíst i něco dalšího.

"Je pěkně ve vatě, kotě. Nebo - jak by řekl Clay - je tak zazobanej, že si koupí novou jachtu pokaždý, když se ta stará namočí."

Co mě tolik nadchlo na autorčině stylu psaní? Nemám ponětí.  Zato vím, že jsem knihu dočetla v půl druhé v noci a měla zanedlouho vstávat do školy - přesto jsem si svítila baterkou a četla a četla až do poslení stránky. Huntley Fitzpatrick mě zkrátka donutila hltat stránky jednu za druhou a už jen za to si zaslouží vyšší hodnocení, protože to se mi u románků většinou nestává.

Můj život u sousedů ale není až taková oddechovka, jakou tady líčím. Naopak - je to strhující příběh, který má hloubku a poselství, jež se snaží předat dál (a myslím, že úspěšně). Každopádně se mi málokdy stane, abych romantický příběh zařadila do šuplíku knih, ze kteroých jsem si něco odnesla. Nemůžu vám prozradit víc, protože spoilerovat bych skutečně nechtěla (a věřte mi, že je co spoilerovat), tak tady budu muset skončit. Přečtěte si to a uvidíte.

A takhle je to vždycky, než se něco sesype.  V jednu chvíli se člověk vznáší v euforii a opájí štěstím, ale stačí pár maličkostí a spadne do takového pekla, jaké si zatím neuměl představit.

Našla jsem spoustu příšerných a kýčovitých obálek (třeba ta poslední - umělé nebe a strom vyšší než domy?), ale také jsem kromě té české našla i další tři mé favoritky, které si můžete prohlédnout níž. Kdybych měla vybrat absolutní vítězku, byla by to totiž právě ta naše, česká, která se zkrátka moc povedla a díky níž jsem knihu vůbec vzala do ruky.

Můj život u sousedů není klasický letní románek, na který hned po dočtení zapomenete. Příběh je postavený na reálných a vzájemně proprojených vztazích, které zahrnutí aspekty skutečného světa, jako například peníze. Autorka nejenže dokázala svým příběhem navodit skvělou letní atmosféru, ale také mě přišpendlila k stránkám strhujícím spádem událostí, díky kterému jsem dočístala až dlouho do noci. Knize rozhodně nemůžete upřít hloubku ani poselství, které se snaží předat. Jaké, to vám ale neprozradím - k tomu se musíte dočíst vy sami.

Celkové hodnocení: 4/5

Jací jsou vaši sousedé? A co vy a letní románky?
Marky