čtvrtek 2. března 2017

Odstíny výčitek

Obloha barví se červánky do ruda,
všechno to, všecičko, byla jen ostuda.
Odstíny fialek, fuchsií a růží,
on umí dostat se každému pod kůži.

Létáme nad zemí, lichotky, květiny,
chtěla jsem ztratit se, měl jsi být jediný.

Nádech a obloha černá, potemnělá,
zbytečně vyčítá mi, co jsem neměla.
Poslední paprsky pak nebe prozáří,
první kapka vody steče mi po tváři.

(Báseň inspirovaná východem slunce před pár dny, i když je spíš o západu.)

11 komentářů:

  1. Musím přiznat, že jsem básničky nikdy moc nemusela, ale ty tvé mi přijdou naprosto úžasné.

    OdpovědětVymazat
  2. Je to moc pěkné. Takové impresionistické. I když mi tam místy nesedí rytmické stopy, ale to byl asi záměr, nechci tě kritizovat, to ani náhodou. Moc se mi to líbí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Já ten rytmus brala na "tři doby", i když nevím, jestli vlastně může člověk napsat valčík. Je fakt, že když to přečtu "normálně" asi ne úplně sedí, ale na ty tři doby podle mě ano ;) Samozřejmě se neurážím, jenom se snažím se vysvětlit :D

      Vymazat
    2. To chápu. Trochej. Jen když si to pomyslně dělíš na ty tři doby, vadilo mi třeba tohle: Nádech a - obloha - černá po - temnělá, nebo: První kap - ka vody. Prostě ty momenty, kde to nevychází na slova. Ale s kritikou básní se radši držím zpátky. Nedávno jsem to schytala od jednoho odborníka na fb. :D (Jinde ti to naopak vychází krásně.)

      Vymazat
    3. Ježiš né trochej, daktyl! Daktyl, samozřejmě. Jsem to ale blbka.

      Vymazat
    4. Aha, už chápu, to máš pravdu. Já rozhodně odborník nejsem a tohle jsme možná ve škole někdy brali, ale už si to nepamatuju. Takže blbka rozhodně nejsi. ;) Díky za vysvětlení! :)

      Vymazat

Budu ráda za každý komentář, připomínku, nápad... Pokud byste mě chtěli kontaktovat osobně, můžete použít můj mail marky48dsp@gmail.com. Předem díky za jakoukoliv odezvu :)