pondělí 18. září 2017

Kniha všech druhů smíchu | Stopařův průvodce Galaxií

Název v originále: The Hitchhiker's Guide to the Galaxy
Autor: Douglas Adams
Nakladatelství: Argo
Žánr: sci-fi, humor
Série: Pětidílná stopařská trilogie #1
Počet stran: 227
Čteno: 7. - 8. srpna 2017, v češtině

Co se stane, když se staví intergalaktická dálnice a nějaká planeta jí stojí v cestě? Jednoduše se odstraní! A přesně to se stalo naší rodné Zemi. Jediným přeživším člověkem je čirou náhodou Arthur Dent a čeká ho šokující zjištění: ve vesmíru skutečně nejsme sami!

Kdysi v hlubinách šerého dávnověku, za časů slávy a velikosti někdejšího Galatického impéria, byl život bouřlivý, plný a převážně nezdaněný.

Existuje spousta knih, které jsou označovány jako "klasika" a najdete je v seznamu povinné literatury na středních školách. Ne tak Stopařův průvodce Galaxií. Z pohledu sci-fi fanoušků jde jednoznačně o "klasiku", kterou by si měl každý přečíst, ale mimo ně na tuhle sérii moc často nenarazíte.

A to je velká škoda! Stopařův průvodce Galaxií na mém seznamu knih k přečtení pobýval poměrně dlouho, aniž bych o něm vlastně nic moc věděla - a přitom jde o skvělý příběh. Proč? Především se u jeho čtení budete za břicho popadat smíchy. Budete se chichotat, nahlas a možná i brečet smíchy. Já jsem si vyzkoušela všechno zmíněné a kniha mi skvěle zvedla náladu.


Zvláštní, že jediná myšlenka, která se honila hlavou květináči petúnií, když padal, byla: "To snad ne, už zase?"
Spousta lidí došla k závěru, že kdybychom věděli, proč si onen květináč petúnií myslel právě tohle, věděli bychom o podstatě vesmíru mnohem víc, než víme teď.

Autorův styl psaní mi trochu připomíná Jonase Jonassona: se stoickým klidem vám naservíruje tak absurdní kombinaci informací, že se zkrátka nemůžete nesmát. Musím přiznat, že v tomto případě se mi občas absurdita zdála až příliš přehnaná. Douglas Adams měl vzhledem k žánru poměrně volnou ruku a zdálo se mi, že některé absurdnosti byly trochu prvoplánově určené jen k tomu, aby se člověk zasmál.

Nemusíte se ale bát, že by za humorem zanikl příběh nebo postavy. Obojí dostává dost prostoru a s obojím jsem spokojená. I když mi nikdo příliš nepřirostl k srdci, charaktery  byly dostatečně propracované na to, aby čtenář mohl chápat jejich chování. A příběh samotný rychle odsýpá a srší překvapeními... a nakonec vás i dobře navnadí na další díly.

Encyclopaedia Galactica definuje robota jako mechanické zařízení, které má vykonávat práci za člověka. Marketingové oddělení společnosti Sirius Cybernetics Corporation definuje robota jako "vašeho plastového kámoše, s nímž je radost pobývat".
Stopařův průvodce Galaxií definuje marketingové  oddělení společnosti Sirius Cybernetics Corporation jako "bandu nemyslících pitomců, c půjdou první ke zdi, až nastane revoluce" a v poznámce dodává, že vydavatelé hledají zájemce o místo dopisovatele v oblasti robotiky.

Stopařův průvodce Galaxií patří mezi "klasiky", které mi dlouho unikaly, a to je velká škoda. U čtení se rozhodně nasmějete a autorův humor si zamilujete na prvních řádcích. Jeho styl psaní se podobá Jonassonovi: se stoickým klidem vám naservíruje něco absolutně absurdního a pak už jen čeká, až vybuchnete smíchy. Pochválit musím ale i příběh samotný - stránky příjemně odsýpají a následuje jedno překvapení za druhým. Pokud tedy potřebujete zvednout náladu, tahle série je tu vždy pro vás - osobně se nemůžu dočkat dalších dílů!

Celkové hodnocení: 4/5

Za recenzní e-knihu děkuji Palmknihám. Pokud se chcete zasmát a u toho sfouknout nějakou klasiku, kterou byste měli znát, najdete ji tady.

Jakou nejvtipnější knihu jste v poslední době četli?
Marky

6 komentářů:

  1. Já jsem viděla film, což byl fakt super zážitek a nebráním se ani knize :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Film jsem zatím neviděla, ale taky se mu nijak nebráním :D

      Vymazat
  2. Taky mi tahle klasika zatím uniká. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně jich ještě zbývá spousta :D Měly bychom s tím něco dělat ;)

      Vymazat
  3. Za sebe můžu knížku jen doporučit. Kolikrát Zafod a Arthur skončili tam, kde by je opravdu nikdo nečekal. A popadat se za břicho - to je pro tuto knížku samozřejmost.
    Co se ale ostatní klasiky týče, jsem žabař. Třeba takový malý princ je knížka, ke které se ne a ne dokopat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Malý princ je ale nádherný, toho ti můžu doporučit zase já ;)

      Vymazat

Budu ráda za každý komentář, připomínku, nápad... Pokud byste mě chtěli kontaktovat osobně, můžete použít můj mail marky48dsp@gmail.com. Předem díky za jakoukoli odezvu.