Buďte stateční. | Jediná vzpomínka Flory Banksové
Název v originále: The One Memory of Flora Banks
Autor: Emily Barr
Žánr: YA, contemporary
Série: -
Počet stran: 256
Čteno: 15. - 17. října 2017, v češtině
Floře je sedmnáct, ale od svých deseti let si nic nepamatuje. Po operaci ztratila krátkodobou paměť, takže si všechno musí psát. Pak ale políbí Drakea a všechno se změní - Flora si to totiž pamatuje! Proto se rozhodne, že Drake je její princ na bílém koni a pomůže jí k úplnému návratu paměti. Co všechno je Flora ochotná a schopná riskovat pro svou paměť?
Vnitřek mé hlavy se vymyká kontrole. Je v jednom ohni. Sněží tam. Je to divoká džungle. Je to arktická pustina. Je to všechno, co se kdy stalo, a všechno, co se kdy stane, všechno smíchané dohromady, abych si vybrala, v čem chci žít.
Čas je nahodilá věc.
Čas je nahodilá věc.

S přihlédnutím k Flořině nemoci je pochopitelné, že autorka píše trochu jinak, než na co jsme zvyklí. Dlouhé pasáže se často v různých podobách opakují a zejména ze začátku to může být docela nepříjemné a nudné. Když se ale dostanete dál do děje, zvyknete si. Kromě toho dostávají pasáže při každém opakování nový význam a vy si začnete uvědomovat, co se vlastně děje.
Zuju si tenisky, protože je tam napsáno, že se dovnitř nesmí v botách, a okénkem nakouknu do jídelny, kde srdeční, sebevědomí lidé sedí kolem stolů a srdečně, sebevědomě se cpou jídlem. Pokusím se nasadit srdečný, sebevědomý výraz, abych mezi ně zapadla.
Floru jsem nepřestávala obdivovat a především kvůli ní jsem se přenesla přes pomalejší začátek knihy. Sice působí hodně dětsky, ale i to je pochopitelné - přece jen částečně zůstala desetiletou holčičkou. Přes svoji nemoc ale Flora bojuje statečně, všechno si píše a nevzdává se naděje na život, na lásku a na sny. Tahle holka je vážně jedinečná a já si ji za to zamilovala.

Zapomínám, že jsem kdy něco zapomněla. Když se vločky zmenší a mraky se pomalu přesunou dál, aby zas chvíli zasněžovaly jiná kouzelná místa, cítím se, jako bych se právě probudila po dlouhém a pevném spánku.
Co dodat? Jedinou vzpomínku Flory Banksové můžu jen a jen doporučit. Pokud hledáte neotřelý příběh, který vás chytí za srdce a jehož konec vás dostane do kolen, jste tu správně. Buďte taky stateční.
I přes velká očekávání se mi Jediná vzpomínka Flory Banksové nakonec líbila. Začátek je sice pomalý, ale s každou další stránkou se kniha zlepšuje. Jakmile se začtete, Flořin příběh si určitě zamilujete a konec vás dostane do kolen. Autorka píše trochu jinak, než bývá zvykem, protože si Flora věčně musí všechno opakovat. Nejprve vás to asi bude nudit, ale časem si zvyknete a opakované pasáže dostanou nový význam. Floru jsem si jako hrdinku naprosto zamilovala a nepřestávala jsem jí fandit. Je vážně jedinečná, stejně jako lidé, které na své cestě za znovunalezením paměti potká. Buďte tedy i vy stateční a přečtěte si Flořin příběh.
Na knihu už jsem taky koukala a líbí se mi ten nápad děje a také obálka. Mám teď ale tolik knížek na čtení, že vůbec nevím, kdy se k ní dostanu :D Každopádně moc pěkná recenze :)
OdpovědětVymazatMáš pravdu, i obálka je krásná :) Děkuji, doufám, že si ji někdy přečteš ;)
Vymazat