Jízda, které nic nechybí | Smrtka

Název v originále: Scythe

Autor: Neal Shusterman

Nakladatelství: YOLI
Žánr: YA, sci-fi

Série: Arc of Scythe #1

Počet stran: 256
Čteno: 8. - 11. března 2018, v češtině

Lidstvo už dlouhá desetiletí žije ve světě bez válek, hladu a nemocí, takže jediné, co vám může přinést smrt, jsou smrtky - trénovaní zabijáci, kteří se starají o to, aby populace příliš nenarostla. Citra ani Rowan o to nestojí, ale jednoho dne si je za své učedníky vybere Smrtka Faraday. Stanou se nakonec nositeli smrti, nebo se vrátí ke svým starým životům? A co všechno smrtky drží v tajnosti před běžným obyvatelstvem?

"Sláva je většinou pomíjivá, ale když jsi smrtka, tvoje určující skutky jsou věčné. Dej na mou radu, Citro, a zůstaň neurčit."

Po téhle knížce jsem už dlouho pokukovala u zahraničních blogerů a když nedávno v originále vyšel druhý díl, rozhodla jsem se ji pořídit v angličtině. Naštěstí jsem ji ale nestihla objednat, protože jsme ji dostali jako reading copy na narozeninách nakladatelství YOLI. Nemohla jsem se dočkat, odložila jsem všechno ostatní a pustila se dočtení... a už jsem se neodtrhla.

Smrtka je jedna velká jízda plná akce, která vás donutí otáčet stránky rychlostí blesku. Pořád jsem čekala, kdy přijde nějaká katarze nebo hluché místo, ale děj plyne jednolitě a nenarazila jsem na jedinou nesrovnalost (samozřejmě kromě menších chybek, ale četla jsem verzi před korekturou, takže se to nepočítá). Naopak se můžete těšit na spoustu šokujících zvratů, které s v podstatě bez výjimky nedají předvídat a nechají vás zírat do zdi s otevřenou pusou.

"Kdyby to nebyla nejtěžší věc, jakou jsi v životě dělal, byl bych z toho nervózní."

"Bude to někdy snazší?" zeptal se Rowan.

"Rozhodně doufám, že ne," odpověděl smrtka.

Nejspíš se s tou chválou už opakuji, ale i postavy mi hned od začátku přirostly k srdci. Nedokázala jsem si vybrat, koho mám nejraději, i když jsem přirozeně fandila hlavně neohrožené Citře a Rowanovi, který sváděl těžký vnitřní boj. Autor dokázal vetknout charakter hlavním i vedlejším postavám. Z některých nedůležitých osob se později stali ústřední aktéři, ale i v tu chvíli už měli svoje chyby a temné stránky.

Neala Shustermana nikdy nepřestanu obdivovat za to, jakým způsobem ztvárnil myšlenku smrti a vše, co se s ní pojí. Na začátku a na konci každé kapitoly najdete krátké deníkové zápisky některých smrtek, ve kterých se dočtete především o jejich svědomí, obavách a motivaci. Ovšem i v samotném hlavním příběhu postavy hodně diskutují o motivech k zabíjení a především o svědomí, které hraje opravdu důležitou roli.

Čím déle žijeme, tím rychleji jako by plynuly dny. Jak nepříjemné to je, když žijeme věčně. Rok jako by utekl v několika týdnech. Desítky let míjejí, aniž by je označil nějaký milník. Zapadneme do bezvýznamné otročiny našich životů, až se pak na sebe najednou podíváme do zrcadla a uvidíme, jak nás tvář, kterou skoro nepoznáváme, prosí, abychom obrátili list a byli znovu mladí.

Po přečtení Smrtky opravdu chápu, proč je autor v zahraniční tak uznávaný - ačkoli píše knihy pro děti a mládež, dokáže do nich vtisknout více, než najdete v leckteré dospělé beletrii. Smrtku vám rozhodně doporučuji a brzy se chystám na rereading Bez šance.

Smrtka se jednoznačně řadí mezi mé nejoblíbenější knihy vůbec - je to jízda plná akce, šokujících zvratů, ale také komplexních hlavních i vedlejších postav, kterým nepřestanete držet palce. Nejvíce mě však překvapilo, jak bravurně autor ztvárnil myšlenky o smrti a svědomí. Na začátku a konci každé kapitoly navíc najdete deníkové zápisky smrtek. Tuhle knihu rozhodně doporučuji a už teď se moc těším na druhý díl.

Celkové hodnocení: 5/5

Za poskytnutí reading copy mockrát děkuji nakladatelství YOLI.
Kniha vyjde v dubnu tohoto roku.

Marky