Vrstevnice s grácií | Mapa Anny

Název v originále: Mapa Anny

Autor: Marek Šindelka

Nakladatelství: Odeon

Žánr: sbírka povídek

Série: -

Počet stran: 136

Čteno: 1. - 4. září 2019, v češtině

Anotace: Mapa Anny je nový povídkový soubor Marka Šindelky, nositele Magnesie Litery za prózu z roku 2012. Objektem autorova pozorování jsou opět vztahy: nebezpečné, zničené, vyhořelé, vyčpělé. Povídky jsou zároveň intimnější a přímočařejší, jsou smyslné i smyslové. V silných textech nahlížíme do vztahů, které byly kdysi krásné, ale už nejsou, anebo se nedařily od počátku, ale aktéři o tom neměli ani tušení.

Anno, buďme opatrní, aby mezi námi nezačal vznikat nějaký příběh!

Na povídky jsem nikdy moc nebyla. Ráda jsem je psala, nerada jsem je četla. Ale poslední dobou se snažím více vystupovat ze své čtenářské komfortní zóny, a právě proto se ke mně dostala Mapa Anny. Deset povídek schovaných pod krasným přebalem, pod kterým si jen těžko představíte něco konkrétního...

No a stejný pocit jsem vlastně měla i z obsahu. Líbilo se mi to, ale nic konkrétního mi to nedalo. Autor píše chytře, skvěle navozuje libovolnou atmosféru (i když místy až naturalistické popisy mu k mému zklamání jdou lépe než jiné) a hraje si se slovy s opravdovou grácií profesionála. Jenže mně to zkrátka nestačilo.

Matěj se usmál. Ale ztratil balanc a ten úsměv mu sklouzl z podnosu.

V Mapě Anny jsem se snažila hledat nějaký směr, zorientovat se ve vrstevnicích a rozcestnících, které ukazovaly do všech směrů. Nepovedlo se mi to. Měla jsem pocit, jako bych se plácala na povrchu a vůbec nepronikla ke dnu, k záměru celého díla. Jestli v  těch povídkách byla skrytá nějaká zpráva, prošla mnou bez povšimnutí. Zkrátka a dobře to byly jen povídky. Dobře napsané, ale nijak mě nezasáhly.

Co ovšem musím vypíchnout, je propojení jednotlivých povídek. Souvislosti vám prozrazovat nebudu, ale dočkáte se jich, a to mě hodně bavilo. Vidět, co jeden okamžik znamená pro dva cizí lidi. Sledovat jejich postupný vývoj očima různých postav. Vnímat jejich pocity zvenčí i zevnitř.

Je to vlastně dost ponižující věc, taková tréma, jako by vás někdo usvědčil z vlastního těla, rozumíte mi, jako by vás přistihl při špatnosti, při trapném pobývání ve vlastním těle: vyjděte ven s rukama nad hlavou!

Jestli bych vám sbírku doporučila? Netuším. Stylem psaní jednoznačně ano, obsahově už jsem na vážkách. Možná ještě nejsem dost zralá na to, abych pochopila zprávu, kterou se Marek Šindelka snaží předat. Ale možná vy jste.

Celkové hodnocení: 3/5

Děkuji společnosti Euromedia za recenzní výtisk. Vy si knihu můžete pořídit zde.

Jaký máte vztah k povídkovým sbírkám?
A kterou byste mi doporučili?

Marky