Není John Green jako John Green... | Papírová města - recenze

Název: Papírová města
Název v originále: Paper Towns

Autor: John Green

Nakladatelství: Knižní klub

Žánr: romance, YA

Počet stran: 288

Quentin Jacobsen má Margo Rothovou Spiegelmanovou rád už odmalička, kdy se spolu ještě kamarádili. Jenže teď už s ní neprohodí ani slovo. S člověkem, který je po celý škole známý svou záhadností a osobitostí, ale přesto je populární, si nemůže každý povídat jen tak na chodbě. Quentin si je skoro jistý, že to takhle skončí. Jenže pak se v noci za oknem objeví Margo a vtáhne ho do úžasného dobrodružství... Druhý den se však Margo ve škole neobjeví. Zmizí, ale zanechává po sobě stopy. A Quentin si je jistý, že ty stopy jsou určené jemu.

Je hrozně těžké odejít - dokud neodejdete. A pak je to ta nejsnadnější věc na světě.

Na začátku se děj vyvíjí velmi slibně. Nemůžete se od knihy odtrhnout a hltáte stránky jednu za druhou. To samé platí o konci (zvlášť o té úžasné cestě), ale prostřední část knihy bohužel tak skvělá není. Já jsem občas měla co dělat, abych nepřeskakovala stránky nebo nešla číst jinou knihu. Co mně ale při čtení vlastně udrželo?

Myslím, že tady není třeba váhat. Myšlenky Johna Greena - jeho vtipy, metafory, citáty fiktivních knih... a všechno ostatní zkrátka zůstává excelentní. Kdybyste četli ten nejnudnější příběh na světě, který by byl proložený těmito prvky od Johna Greena, měli byste potíže knihu odložit. A ačkoliv příběh v Papírových městech není tak strhující jako Hvězdy, John Green je opravdu nezapomenutelný.

"Chci říct, že nedostatkem metafor netrpíme. Ale člověk si musí dávat pozor, kterou z těch metafor zvolí, protože na tom záleží. Když si vybereš provázky, tak si představuješ svět, ve kterém se můžeš nenapravitelně rozbít. Když si vybereš trávu, tak říkáš, že jsme všichni nekonečně spojení a pomocí toho systému kořenů nejenže můžeme chápat jeden druhého, ale můžeme se jeden druhým stát. Metafory mají své důsledky. Chápeš, jak to myslím?"

U této příležitosti musím připomenout zásadní chybu, kterou jsem při čtení této knihy udělala. Nepřistoupila jsem k ní jako k samostatné knize, kterou zkrátka "někdo někdy napsal". On totiž není John Green jako John Green. Ať už vám kdokoliv bude tvrdit cokoliv, za žádnou cenu nepřistupujte k Papírovým městům stejně jako k Hvězdám. John totiž nasadil laťku hodně vysoko a podle mě ji ne úplně dokázal dodržet i v této knize. Berte Papírová města jako nový, nepopsaný list papíru. Zaslouží si to. Zaslouží si nebýt srovnávána s Hvězdami. Protože co zmůže papír oproti hvězdám?

Nebe je jako monochromatická moderní malba, vtahuje mě do sebe iluzí hloubky, zvedá mě nahoru. "Jo, to je pravda," kývnu. Pak o tom ale chvilku přemýšlím a dodám: "Jenže když si nic nepředstavuješ, tak se taky vůbec nic nestane."

Musím přiznat, že Quentin mi moc sympatický nebyl. Já zkrátka, na rozdíl od Q, nejsem ten typ člověka, který by měl rád rutinu. Snažím se na každém dni najít něco speciálního a když se to nepovede, něco speciálního udělám. Takže bych se spíš přirovnala k Margo. Ta mne totiž zaujala snad ze všech postav nejvíce. Někdo, kdo se tváří jako hvězda, ale hvězda není.

"A víš, co je na tom zvláštní? Papírovou holku lidi milují. Vždycky to tak bylo. A nejhorší na tom je, že já jsem ji taky měla ráda. Pěstovala jsem si ji, víš?

Ono je to totiž vlastně skvělé, být představa, která se všem líbí. Jenže pro sebe jsem tou představou být nemohla, rozhodně ne docela."

Ještě zbývá dodat to, co mě na celém příběhu překvapilo nejvíc. Závěrečné finále vztahu Q a Margo mi doslova vyrazilo dech. Někdy všechno vypadá jako happyend, ale bude to happyend doopravdy? A jakou funkci má to kouzelné opakování jména Margo Rothová Spiegelmanová, které polovině čtenářů (včetně mě) připadá kouzelné a druhé polovině leze na nervy? Přesvědčte se sami!

Celkově jsem se v Papírových městech nenašla, ale napůl si za to můžu sama tím přirovnáváním Johna Greena k Johnu Greenovi. Papírová města nabízejí mnohá překvapení, úžasné vtipy, citáty a myšlenky. Přesto jsem se v prostředku knihy musela přemáhat, abych četla dál. Proto si ode mě zaslouží tři hvězdičky.

Jak se Papírová města líbila vám? Chystáte se je číst?

Marky