Až moc bláznů pohromadě aneb jak jsem poprvé srazovala...
Zdroj |
Možná se to zdá naprosto nepravděpodobné, nereálné a podivné, ale v sobotu jsem se sebrala a jela přes půl Prahy na Vltavskou, abych tam absolvovala svůj historicky první knižní sraz, kde jsem ještě ke všemu neznala nikoho, než Melindu z pár e-mailů... Dopadlo to dobře a přežila jsem, ale po Vojtově reportu mám tak nějak chuť se s vámi podělit o svoje dojmy...
V první řadě je velmi neobvyklé se dostat do nového kolektivu, zvlášť když průměrný věk je tak 22 a vás tipují o pět let starší, než ve skutečnosti jste (
Po pozdním příchodu organizátorky Syki (ano, musím to zmínit taky) jsme se vydali do kavárny Caffeine, kde jsme měli pro sebe zamluvený celý suterén. Nejdřív jsem se divila, ale když jsem si pak všimla hlasitosti naší debaty a až moc častých výbuchů smíchu (už jen při vzpomínce na to mě bolí břicho), pochopila jsem, proč nás zahnali zvlášť...
Každopádně dalších zhruba pět hodin uteklo jako voda - po vzájemném představení a povídání o tom, co právě čteme, se rozběhla volná debata o knížkách, seriálech, filmech, škole, našich životech a vůbec všem možném a nemožném, co koho napadlo. A pak už jsem se společně se svou novou kamarádkou Terkou vydala na metro a zpátky přes půl Prahy domů...
Takže vlastně můj první sraz dopadl vážně skvěle. Nevím, čeho jsem se bála. Když se sejde banda tak skvělých lidí, jako tomu bylo tuhle sobotu, o zábavu je rozhodně postaráno. Jedinou (ne)výhodou je asi knižní kocovina, která se po opuštění srazu bezpodmínečně dostaví a trvá dle osobnosti jeden až tři dny. Takže i já se přidám: Lidi, choďte na srazy - nevíte, o co přicházíte...
Na závěr ještě několik důležitých věcí, o kterých zatím nepadla zmínka:
- Pokud jste četli padesát či více stránek z Padesáti odstínů šedi, nevytahujte to na srazu, jinak to bude to jediné, co si o vás budou ostatní pamatovat...
- Když se na srazu objeví překladatelka vaší oblíbené knihy, nebojte se jí vyznat lásku! Je to přece celebrita!
- Nezapomeňte před srazem dát někomu (pardon, Vojtovi) vědět, aby si připravil proslov.
- Jestli hledáte ideálního domácího mazlíčka, pořiďte si slepici.
- Nenoste na sraz čtečku nebo nedej bože Destrukční deník. Pokud se nechcete barvou podobat rajčeti.
- Nebuďte překvapení, když na toaletě uslyšíte zpěv ptáků - stát se může cokoliv.
- Neptejte se lidí kolem sebe, jaké čtou žánry, Přivádí je to do rozpaků, protože čtou všechny!
- Pokud jste náhodou z nakladatelství: Přestaňte s těmi šílenými nálepkami typu "pro fanoušky Hunger Games". Knihomolská komunita jednoznačně odhlasovala, že je to hnus.
Nepochopili jste ani jeden z těchto bodů? V tom případě musíte honem zjistit, kdy se koná další sraz, a přijít. Budu se těšit ;)
Marky
Bylo to super! :) A Tvůj Destrukční deník je prostě boží! Jsi neuvěřitelně kreativní a já jsem teda ráda, že jsi ho přinesla :) Snad se bude sraz zase brzy opakovat.
OdpovědětVymazatDěkuju, děkuju, děkuju :)
VymazatSuper report! :) Jsem ráda, že ses odhodlal přijít :) Bylo to příjemné a fakt jsme se nasmáli :)
OdpovědětVymazatDestrukční deník a další výtvory koukej donést a červenej se klidně až na kolenou, chvála ode mě je upřímná :)
Ptáci na záchodě mě dostali :D
S vyznáním lásky nejsem normálně tak bezprostřední, ale tohle prostě nešlo jinak :D
Je fakt že 50 odstínů se zapíše do historie :D
Bylo to super, budu se těšit zase někdy! :)
Já jsem taky ráda :) To já vím, jenom jsem to prostě nemohla nezmínit :) Jo, to bylo snad to úplně nejlepší :D Já se taky budu těšit :)
VymazatVtipný report :D Proč se nenosí na srazy čtečka? :D
OdpovědětVymazatProtože po Tobě pak všichni chtějí, abys jim ukázala, jak to funguje. A já mám PocketBook, takže proč je to lepší než Kindle? No a v neposlední řadě se rozproudí debata o tom, že papírové knihy jsou lepší a já to zabiju tím, že souhlasím :D
VymazatŽádný proslov mít příště nebudu! :D Hezky sepsaný report :)
OdpovědětVymazatTo je škoda :D A díky :)
Vymazat