Až moc ujetý příběh | Etiketa a špionáž - recenze

Název v originále: Etiquette & Espionage

Autor: Gail Carriger

Nakladatelství: CooBoo

Žánr: steampunk, paranormal, fantasy, YA

Série: Trochu jiný penzionát #1

Počet stran: 288

Čteno: 25. května - 4. června 2015

Čtrnáctiletá Sofronie začíná mamince se svými průšvihy trochu přerůstat přes hlavu, takže je poslána do Penzionátu mademoseille Geraldiny pro kvalitní přípravu mladých dívek. Jenže Sofronie si brzy uvědomí, že v téhle škole se naučí mnohem více než jenom slušné chování. A k jejímu vlastnímu překvapení se do téhle šílené školy skutečně hodí. Jak ale zvládnout první školní rok na škole, kde vás učí nejen etiketě, ale také špionáži?

Začněme tím, že jsem se na tuhle knihu neskutečně těšila... Internátní škola, rozpustilá hrdinka, steampunk a dobrodružství v jednom - to přece musí být perfektní, ne? No, bohužel ne...

Nejprve bych asi měla říct něco k bláznivosti knihy. Pokud hledáte něco naprosto šíleného a ujetého, pak se vám tahle kniha bude líbit. Jinak bych s přečtením téhle knížky váhala. Mně se zdála naprosto bláznivá a na mě to bylo skutečně až moc: upíři a vlkodlaci? To mi do takovéto knihy opravdu nesedlo...

Samotný penzionát se mi ale moc líbil. Je mi trochu líto, že výuka nedostala více prostoru, takže jsme o ní moc nezjistili, ale předpokládám, že to si autorka schovala do dalších dílů této série. Kouzelná škola byla bohužel hlavní důvod, proč jsem si tuhle knihu chtěla přečíst a dostalo se mi ho žalostně málo.

"Dámy, nezapomeňte, že kotoul se dělá jen v naprosto nutných případech a vždy jen tak, abyste si nezničily účes. Ve většině případů byste měly pověřit fyzickými úkony ochotného, a třebas i neochotného komplice. Podplácení a vydírání budeme probírat později."

Tempo knihy mi také moc nesedlo. Zhruba do poloviny jsem se vyloženě nudila, a pak jsem si myslela, že budu knihu muset dokonce odložit. Až na posledních několika desítkách stránek se příběh konečně rozjel a já obracela listy jeden za druhým. Nebylo to ale proto, že by mě čtení bavilo, ale spíše kvůli tomu, že už jsem chtěla vědět, jak to dopadne, a konečně knihu dočíst.

Hlavní hrdinku se autorka snažila vyobrazit jako správně trhlou, ale mě se zdála spíš nemastná - neslaná. Spíše než odvážná mi připadal úplně natvrdlá... A měla naprosto hrozné jméno - Sofronie, skutečně? Ostatní postavy mě také nijak moc nezaujaly, ale ani mě moc neiritovaly, za což jsem vážně ráda, protože hlavní hrdinka mi úplně stačila.

Zachránil to snad jenom ten steampunk. Mechanická zvířátka a služebníci byli skvělí. Steampunk mám celkově ráda, protože s ním nemám mnoho zkušeností a moc podobných knih jsem nečetla. Díky tomu se mi tahle kniha nezdála jako plný propadák, protože steampunk mě prostě a jednoduše zaujal.

Možná, že kdybych tuhle knížku četla dřív, líbila by se mi mnohem více. Proto ji doporučuji mladším čtenářům. Mně osobně ale vadila hlavní hrdinka, bláznivost a pomalé tempo knihy. Vedlejší postavy se mi zdály nemasné - neslané a jediná záchrana knížky byl steampunk. Také se mi líbil samotný penzionát, o kterém jsem se ale bohužel moc nedozvěděla. Nevím, co na té knížce všichni vidí. Pokud jste ji četli a líbila se vám, napište mi, proč - jsem zvědavá!

Kniha: 2,5/5

Obálka: 4,5/5

Marky