pondělí 9. ledna 2017

Melancholie a zimní atmosféra | Váhání



Název v originále: Linger
Autor: Maggie Stiefvater
Nakladatelství: Argo
Žánr: YA, romantika, fantasy
Série: Wolves of Mercy Falls #2
Počet stran: 324
Čteno: 8 - 18. května 2016, v češtině

Sam a Grace mohou konečně být spolu, ale nic není tak idylické, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zatímco Sam se snaží přesvědčit sám sebe, že už není vlkodlak, Grace se potýká s nechápajícími rodiči a podezřelou nemocí. Do toho se objevuje nový vlkodlak jménem Cole, který je raději vlkem než člověkem. Dokážeme zůstat spolu, ať už si pro nás osud přichystal cokoli?

Tohle je příběh o lásce. Nikdy dřív jsem netušila, že existuje tolik druhů lásky, nevědělajsem, kolik nejrůznějších věcí jsou lidé schopni z lásky udělat.


Jistě si vzpomínáte na mou krátkou a emocemi nabitou recenzi na Mrazení, první díl této vlkodlačí série. A pokud ne, připomínám, že jsem mu dala pět hvězdiček a byla naprosto nadšená. Ale jak to tak u druhých dílů bývá, Váhání se svému předchůdci nevyrovnalo. Možná to bylo příliš vysokými očekáváními, ale tahle kniha se pro mě stala spíše zklamáním.


Neužila jsem si ji především kvůli rozvleklosti příběhu. Během celé knihy se nic důležitého neděje a jako čtenáři trilogie mi bylo jasné, že to všechno směřuje k akcí nabitému konci. A také ano! Posledních několik desítek stran jsem napjatě hltala a autorka mě dokázala přesvědčit, že si potřebuji přečíst i závěr trilogie - ačkoliv po celé čtení Váhání jsem si myslela pravý opak.

Ušklíbla jsem se, ale jemu to ušlo, protože se ani neobtěžoval zvednout oči. Nikdy mi moc nešla nicneříkající konverzace. Napadlo mě, že bych mohla zavolat Grace a zeptat se jí, jak zapříst hovor s mlčenlivým vlkodlakem se sebevražednými sklony, ale zapomněla jsem někde mobil. Nejspíš v autě.

O co méně Maggie Stiefvater naplnila stránky příběhem, o to více si dala záležet na postavách. Zaujala mě Isabel - propracovaná a realistická, jak má být. Stejně, jako jsem si zamilovala Isabel, jsem vroucně nenáviděla Graceiny rodiče, kteří se ukázali jako snad nejnechápavější tvorové pod sluncem. Nový přírůstek - Colea - jsem si sice neoblíbila, ale příliš mi to nevadilo. V knize se totiž střídalo hned několik úhlů pohledu, takže si každý čtenář mohl najít svůj oblíbený. Jestli autorka totiž něco skutečně umí, je to rozlišení hlasů jednotlivých postav.

Ve Váhání jsem si také mnohem víc užila vztah Sama a Grace, který se od začátku krásně prohloubil a rozvinul. A protože jsem se nemusela tolik starat o samotný děj, ráda jsem se ponořila do jejich bezbřehé lásky - ani bych neřekla, jak moc mě to bude bavit. V tomto díle se mi sice Grace tolik nezdála, ale Sam všechno vynahradil.

Schoulená v mých pažích jsi motýl na opačné cestě,
vzdáváš se křídel, když zdědilas mé prokletí
odcházíš
ode mě
odcházíš

Taky vysvětlení samotného fenoménu existence vlkodlaků se nám začíná trochu zamotávat - a to je jen dobře! Ne, že bych snad postavám přála nějaké komplikace, ale vypadá to, že se máme na co těšit. Tohle bude ještě zajímavé.

Ještě jsem se ovšem nezmínila o tom nejlepším: Maggie Stiefvater píše nádherně. Její slova jsou jako z čerstvého sněhu a plynou jako písnička. Z celé knihy totiž čiší jistá melancholie, která mi připomíná mé oblíbené hudební skladby a pochmurnou zimní atmosféruTy věty, ta slova... zkrátka a dobře si je nemůžete nezamilovat a já této autorce naprosto propadla. 


Byl jsem papírová loďka unášená nedozírným oceánem noci.

Tajemné obálky se stromy a vlky v různých barevných variacích se mi moc líbí, protože ukazují melancholičnost příběhu. České kabátky celé série k sobě pěkně pasiují - ale i třeba francouzské (úplně vpravo) se povedly. Zaujalo mě i minimalistické srdce, i když bych od této knihy čekala něco poetičtějšího.

7804119854625996928288710941

Oproti prvnímu dílu vlkodlačí trilogie je pro mě Váhání spíše zklamáním, ačkoliv se taky máte na co těšit. Příběh je rozvleklý, ale konec vás napne a překvapí. Autorka si dala záležet na propracovaných postavách a odlišení jejich hlasů - příběh totiž sledujeme z několika různých úhlů pohledu. Skutečně jsem si tentokrát užila vztah Sama a Grace, stejně jako překrásný styl psaní Maggie Stiefvater, který navozuje melancholii a zimní atmosféru. Důvod existence vlkodlaků se ovšem komplikuje, takže se rozhodně chystám na závěr trilogie.

Celkové hodnocení: 3,5/5

Četli jste nějaké knihy o vlkodlacích?
Marky

2 komentáře:

  1. Hrozně moc jsem se do série chtěla pustit, ale pak mě to nějak přešlo a doposud ji odkládám :p

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je škoda - myslím, že stojí za to :)

      Vymazat

Budu ráda za každý komentář, připomínku, nápad... Pokud byste mě chtěli kontaktovat osobně, můžete použít můj mail marky48dsp@gmail.com. Předem díky za jakoukoli odezvu.