10 důvodů proč si přečíst Sůl moře


Už jsem se opět dlouho nedostala k tomu, abych nějakou knihu doporučila více, než jen recenzí. Ale dnes jsem se k tmu už konečně dokopala a mám pro vás další článek ze série 10 důvodů proč si přečíst. Tentokrát jsem si zavzpomínala na Sůl moře, které jsem četla loni v říjnu a naprosto mě dostala. Dodnes bych na tuhle knihu nebyla schopná napsat smysluplnou recenzi... A proč si ji tedy máte přečíst i vy?

Název v originále: Salt to the Sea
Autor: Ruta Sepetys
Nakladatelství: CooBoo
Žánr: YA, historické
Série: -
Počet stran: 352
Čteno: 4. - 7. října 2016, v češtině

Anotace: 
Zima roku 1945.
Čtyři mladí lidé.
Čtyři tajemství.

Druhá světová válka chýlí ke konci, poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich má co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Přišli každý odjinud, ale všechny je žene a pomalu dohání neštěstí, lži a… válka. Když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, z které jste země a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: Chtějí přežít.


1) Podle skutečné události
Stejně jako autorčiny předcházející knihy se i Sůl moře zakládá na skutečné historické události, konkrétně potopení lodi Wilhelm Gustloff za druhé světové války. Při této tragédii přišlo o život přes devět tisíc lidí, z toho pět tisíc dětí. O takové události by člověk přece jen měl něco vědět - jde o větší katastrofu  než jakou bylo potopení Titaniku.

Jak pozorně si budou prohlížet naše papíry? Dovedou odhadnout utečence tak, jako já diagnostikuju pacienty?
Jestli ano, všimnou si na mně, že:
Se mi stýská po domově.
Jsem vyčerpaná.
Lecčeho lituju.

2) Strhující a napínavé
Přesto, že konec znáte dopředu (viz bod 1), stránky ubíhají jedna za druhou a vy pravděpodobně celou knihu zhltnete na jeden zátah - ani vám to nebude připadat jako necelých 400 stran. Děj je totiž skutečně strhující, pořád se něco děje a vy nemáte šanci na pauzu.

3) Krátké kapitoly
Ne vždycky mi tenhle princip vyhovuje, ale Ruta Sepetys umí v pár větách jasně vyjádřit to, co má na srdci. Proto mají krátké, třeba jen půlstránkové, kapitoly na čtenáře takový dopad.

Ty vzpomínky jsou uhlím, jež chrání mé srdce od mrazu.

4) Komplexní postavy
Žádný charakter v téhle knize není plochý ani černobílý - všichni mají něco do sebe. Kromě toho se všechny čtyři hlavní postavy dostávají ke slovu ve vlastních kapitolách, takže je máte možnost poznat ještě lépe, když sledujete události jejich očima.

5) Kouzlo slov
Už jsem se zmínila o tom, že Ruta Sepetys to se slovy opravdu umí a chtěla bych to ještě potvrdit ve zvláštním důvodu. Protože autorka takhle nejen píše, ale také mluví - jak jsem si ověřila ne prvním Humbooku.

Musíme se mít na pozoru, Hannelore. Že někdo zaklepe an dveře, ještě neznamená, že musíš otevřít. Někdy jsou totiž za dveřmi vlci, moje milá. A když si nedáme pozor, tak nás sežerou.


6) Slzy
Já osobně jsem u Soli moře nebrečela, ale to ještě nic neznamená. Většina lidí, o kterých vím, že knihu četli, plakala jako želvy. A navíc rozbrečet mě, to nezvládne jen tak nějaká bichlička. A protože jsem k tomu neměla daleko, věřím, že většina z vás při čtení nějakou tu slzičku uroní.

7) Zloduch nebo ne?
Mezi čtyřmi protagonisty najdete nejméně jednoho, který na první pohled vypadá jako ten "zlý". Jenže je tomu opravdu tak? To zjistíte jedině přečtením.

Na bolest odpovídáme tím, že působíme novou bolest.

8) Konec
Já vím, konec znáte. Ta loď se potopí - ale stejně, Věřte mi, že vás dostane. Nebudete vědět jestli se máte smát, plakat, hodit knihou proti zdi, nebo co vlastně. A tohle má správný konec umět.

9) Emoce a dojmy
Nakousla jsem je už v předchozím důvodu, ale provází vás celým příběhem. Jde o velice emočně vypjaté čtení, takže asi žádný lék na depresi, ale přesto vám knihu doporučuji. Trocha intenzivních pocitů nemůže nikomu jednou za čas uškodit a tohle je opravu nářez.

Plakal jsem, protože jsem neměl boty, až jsem potkal člověka, co neměl nohy.

10) O tomhle byste měli něco vědět.
Jistě, říkám to u všech knih Ruty Sepetys. Ale ano, historie je důležitá a vy byste o ní měli něco vědět. Není snad čtení ideální způsob, jak se něco nového dozvědět?

Pokud jste tuhle knihu četli, jak se vám líbila?
A pokud ne, přesvědčila jsem vás k jejímu přečtení?
Marky

Komentáře

  1. Knihu mám už dlouho v hledáčku a díky těmhle bodům jsem rozhodnutá, že se ke čtení musím co nejdřív dostat. :)) Krásně napsané a zajímavé body. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, to jsem ráda. Určitě si ji přečti ;)

      Vymazat
  2. Nemůžu než naprosto souhlasit. Kniha mi vyrazila dech, ale už je to nějaká doba, co jsem ji četla. :) Ale pořád se chystám na další autorčiny knížky. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já taky! Ještě jsem nečetla Potrhaná křídla a hrozně se za to stydím :D

      Vymazat

Okomentovat

Budu ráda za každý komentář, připomínku, nápad... Pokud byste mě chtěli kontaktovat osobně, můžete použít můj mail marky48dsp@gmail.com. Předem díky za jakoukoli odezvu.