Humor a spousta alkoholu | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii

Název v originále: Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii
Autor: Ladislav Zibura
Nakladatelství: Biz books
Žánr: cestopis, humor
Série: -
Počet stran: 312
Čteno: 30. prosince 2017 - 15. ledna 2018, v češtině

Po cestách do Jeruzaléma, Nepálu a Číny se Ladislav Zibura vydává objevovat krásy a hlavně poznávat obyvatele Gruzie a Arménie. Své zážitky z cest pak na základě zápisků z cestovního deníku prostřednictvím knihy sdílí se čtenáři.

Zdá se, že definice pojmu "panikové dveře"  závisí na kulturním prostředí. Zatímco v Evropské unii označuje dveře s madlem, které se otevírají směrem ven, v Gruzii jsou jím míněny dveře, které člověk nezničí, ani když je za nimi uvězněn a propadne panice.

Poté, co jsem se s Ladislavem Ziburou setkala na Humbooku, jsem si jeho knihy zkrátka musela přečíst. Už loni jsem četla Pěšky mezi buddhisty a komunisty, kde autor vypráví o svém putování po Nepálu a Číně, a letos jsem si nemohla nechat ujít ani novinku o jeho cestách po Gruzii a ArméniiAno, schválně ty země píšu v opačném pořadí, než v jakém jsou názvu. Chápu, že to nezní tak dobře, ale v tomhle pořadí "princ Ládík" ty dvě země procestoval, tak nevím, proč bych měla začínat od konce. 

První kniha Ladislava Zibury se mi do rukou dostala v audioknižní podobě a musím říct, že číst jeho řádky ve fyzické kopii knihy je naprosto jiný zážitek. Při poslechu vyprávění od samotného autora se čtenář skvěle vcítí do všech popisovaných situací a zážitky vás snáze rozesmějí. Oproti tomu se mi Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii ve fyzické podobě zdálo mnohem sušší a nezáživnější. Členění do odstavců jako by místy zcela chybělo a najdete tu mnohem méně zajímavostí ve formě poznámek pod čarou. Musím ale pochválit skvěle vyvedené ilustrace, které ovšem bohužel často přetínaly text v polovině slova.



Spát tady mi dovolil sám imám, a tak mi do toho bába neměla co kecat. Trpělivě jsem ženě tuto skutečnost vysvětlil (že mi tam dovolil spát imám, ne že mi do toho bába nemá co kecat) a převalil se na druhý bok, odhodlaný hrdinně bojovat pasivní rezistencí.

Bohužel i dějově takhle kniha za autorovou předchozí výrazně pokulhává. Pokud vás ovšem těší pořád dokola číst o tom, jak do sebe "princ Ládík" lije další a další víno a pálenku, jste na správné stopě. Mě to netěšilo tím spíš, že autor neustále stejnými slovy popisoval stejné opakující se situace. Vše se zlepšilo, když se Ladislav Zibura rozhodl upustit od svých zásad pěšího cestování a začal krajinou projíždět na kole. Později dokonce vyzkoušel i autostop! Tím svému příběhu dodal na zajímavosti a originalitě.

Pokud toužíte po cestopisu plném zajímavých informací o Gruzii a Arménii, na Ladislava Ziburu moc nespoléhejte. Jestli ale stojíte o představení toho, jak obyvatelé těchto zemí žijí, co si myslí a jaké hodnoty pokládají za důležité, jistě nebudete zklamaní. Autor se soustředí především na lidi, jež na svých cestách potkává. Všechny své zážitky pak propojuje skvělým situačním humorem, díky kterému ho nerozesmutní ani ta nejhorší bouře.

Pocity jsou jako Rusové. Přicházejí tehdy, když je jeden nečeká, a zpětně člověk přesvědčují, že je vlastně pozval.

Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii je kombinace cestopisu a humorného společenského románu. Nejspíš by to i fungovalo, kdyby se stále neopakovaly ty samé zážitky těmi samými slovy. Kromě toho se čtení knihy oproti audioverzi zdá sušší a nezáživnější, členění do odstavců jako by místy zcela chybělo. Ačkoli se ilustrace moc povedly, občas přetínají text v půlce slova, a také ubývá zajímavých poznámek pod čarou. Ladislav Zibura se tentokrát rozhodl nejen chodit, ale také jezdit na kole a stopovat, což příběhu dodává na zajímavosti. Pokud hledáte knihu o životě lidí v Gruzii a Arménii protkanou skvělým situačním humorem, jistě nebudete zklamaní - žádný cestopis plný informací ale nečekejte.

Celkové hodnocení: 2,5/5

Za poskytnutí recenzního výtisku mockrát děkuji nakladatelství Biz Books.
Knihu můžete pořídit zde.

Marky

Komentáře

  1. Pěkná recenze, knihy od Zibury jsou můj velký rest. Už dlouho si je chci přečíst a pořád nějak nemůžu najít čas. :)) Vypadají totiž vážně zajímavě. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, určitě nebudeš sama, kdo si je chce přečíst ;)

      Vymazat
  2. Už jsem ten názor, že se Zibura opakuje, někde slyšela, takže mě tvá ne tak pozitivní recenze tolik nepřekvapuje. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně? Já zatím četla jen spoustu pozitivních recenzí... Zkusím si to najít, díky za postřeh :)

      Vymazat
  3. Čím dál víc jeho knihy vídám, tím víc přemýšlím o tom, že si snad budu muset taky nějakou přečíst, i když to vůbec není můj žánr... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky to není můj žánr, ale malá exkurze je vždycky fajn :)

      Vymazat

Okomentovat

Budu ráda za každý komentář, připomínku, nápad... Pokud byste mě chtěli kontaktovat osobně, můžete použít můj mail marky48dsp@gmail.com. Předem díky za jakoukoli odezvu.