Něco úplně jiného... | Francouzská jízda

Název v originále: Francouzská jízda
Autor: Ivana Peroutková
Nakladatelství: CooBoo
Žánr: YA/NA, contemporary
Série: -
Počet stran: 192
Čteno: 22. - 25. května 2017, v češtině

Anotace: Konečně bude zachráněna! Ivaně se splnil sen – nejenže se dostala na Filozofickou fakultu a studuje divadelní vědu, ale jede na jazykový kurz do Francie. Do sladké Francie, na Západ, za hranice, které si myslela, že nikdy nepřekročí. Vyráží do Paříže, potkává mnoho nových lidí, seznamuje se s cizinci a stopem jede do Toulonu. Je to životní zkušenost, která ji změní, i když úplně jinak, než si myslela. Protože žádná cesta není taková, jakou si ji představujeme… 

Občas si na ně vzpomenu: "Rozumíš něčemu...?"
"Moc ne."
"Nevadí," mávnou rukou.
"To jsou jenom takový kravinky."
"Prostě život."
"Rien que la vie."
"Nic víc, jenom život."

Z téhle knihy by si autorka i nakladatelství měli vzít jedno ponaučení: neprodávejte něco jako něco jiného. Po Francouzské jízdě jsem sáhla, protože jsem se chtěla prostřednictvím letní YA oddechovky vrátit do nádherné Paříže... No a řekněme, že na základě doporučení z těchto stránek by mě to město vůbec nelákalo.

Spíš než do YA bych knihu zařadila do NA, protože protagonistka je na vysoké škole a na postel přijde na můj vkus řeč až příliš často. Taky nejde vyloženě o zážitky z cestování nebo studia ve Francii. Autorce se spíš podařilo popsat tehdejší situaci v Československu a pocit svobody, když se z něj člověk dostal ven. Tady je vidět, že Ivana Peroutková čerpá z vlastních zkušeností, což dodává příběhu na reálnosti.


Pamatuju si, že jsem řekla, že vůbec nevím, na co se hodím.
A pamatuju si, jak Anna řekla, že se asi nikdy nevdá.
Ale naše věty nezněly tragicky.
Ani osudově.

Počkat, řekla jsem příběhu? Vlastně tam žádný děj nenašla. Jde totiž o kraťoučkou knížku většinou se třemi slovy na řádek a neustále se opakujícími slovy (jestli ještě jednou uslyším "Tak mu budu říkat", asi vybuchnu). Nezní to hluboce, osudově ani důležitě, spíš otravně. Kromě toho nečekejte nic jiného, než holá fakta. Ačkoli si protagonistka emocionálně prochází důležitými okamžiky, celý příběh působí asi stejně dojemně jako nákupní seznam.

Tím ovšem nechci říct, že se mi Francouzská jízda nelíbila. Jen jsem ji prostě mylně pokládala za něco, co není. Jedná se o hodně osobitou zpověď s krásnou obálkou a ilustracemi, kterou slupnete za odpoledne. A na tom není vůbec nic špatného, i když ne každému taková kniha sedne. Já jen čekala něco úplně jiného...

Nečekala jsem to.
Tenhle tón.
Tenhle způsob vyprávění.
Tenhle odstín smutku.
Tenhle odstín odevzdání.
Tenhle odstín pochybností a nejistoty.

Celkové hodnocení: 2,5/5

Marky

Komentáře

  1. Tuhle knihu jsem četla myslím loni pred Humbookem a byla jsem hodně zklamaná. Nevím, jestli bych tohle považovala za beletrii. Vždyť tam není skoro žádný příběh a zápletku bych hledala marně. Vůbec me kniha nebavila...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To naprosto chápu. Myslím, že kniha má šanci zaujmout stylem psaní a zpracováním, ale dějově nic moc..

      Vymazat

Okomentovat

Budu ráda za každý komentář, připomínku, nápad... Pokud byste mě chtěli kontaktovat osobně, můžete použít můj mail marky48dsp@gmail.com. Předem díky za jakoukoli odezvu.