Kopne vás do břicha | Caraval

Název v originále: Caraval

Autor: Stephanie Garber

Nakladatelství: Hodder & Stoughton

Žánr: YA, fantasy

Série: Zvíře zrozené z noci #1

Počet stran: 402

Čteno: 11. - 17. března 2017, v angličtině

Scarlett a Tella žijí na ostrově spolu se svým tyranským otcem, než se jim naskytne příležitost k úniku. A když obě sestry dostanou pozvánku na Caraval - kouzelnou hru, cirkus a magické představení v jednom - budoucnost dostává nadějnější obrysy. Možná jsou dívky na chvíli v bezpečí před otcem, ale jaké nástrahy na ně číhají v Caravalu, kde všechno může být lež a iluze?

"Nothing we do is safe. But this is worth the risk. You've waited your whole life for this, shed on every fallen star, prayed as every ship came into port that it would be that magical one carrying the mysterious Caraval performers. You want this even more than I do."

I po tolika měsících mám stále pocit, že se ke Caravalu potřebuju vyjádřit. Čtenáři se totiž dělí na dva tábory: jedni ho milují a druzí nesnáší. Já mám pocit, že spadám někam doprostřed. Knížka mě neskutečně bavila, ale pět hvězdiček jí zkrátka a dobře dát nemůžu.

The world tasted like lies and ashes when Scarlett woke.

Hned od první stránky jsem se absolutně zamilovala do jazyka a slovní zásoby, kterou Stephanie Garber používá. Autorka si se slovy nehraje, spíš s nimi kouzlí - právě díky tomu dokáže tak mistrně propojit magii s realitou a lež s pravdou. A to je v prostředí Caravalu skutečně klíčové.

Scarlett was a pretty girl, though she often liked to hide it.

Oblíbila jsem si také všechny postavy s výjimkou jediné: hlavní hrdinky Scarlett. To je nevycválaná sebestředná slepice, která se chová tak, jak se jí to zrovna hodí. Číst z jejího úhlu pohledu se místy zdá dost otravné, ale  když se soustředíte na ostatní charaktery, třeba na to zapomenete... Každopádně všichni ostatní, kdo se v knize objeví, mají spoustu zajímavých vlastností a nejsou tak černobílí jako protagonistka.

When Scarlett was eleven, she'd been wildly in love with castles. It didn't matter if they were made of sand or stones or bits of imagination. They were fortresses, and Scarlet imagined if she lived in one, she'd be protected and treated like a princess.

Taky musím vypíchnout a ocenit, že Stephanie Garber velkou část děje i psychiky obou sester staví na jejich otci. Jeho násilnosti a krutost sice nejsou hezké a člověk o nich nečte zrovna rád, ale zvlášť v dnešní době je třeba si uvědomit důležitost takového aspektu v knize. Dodává totiž fantastickému Caravalu trochu tvrdé reality.

Death was the color purple. Purple wallpaper and purple temeratures.

Na závěr bych vám ale chtěla dát jednu radu, která platí ať už se do knihy zamilujete, nebo vás naprosto mine: V tomhle příběhu vážně nic není reálné. Nikomu a ničemu nevěřte. Některý z mnoha zvratů vás jistě šokuje - kopne vás do břicha a bude to bolet. Tak jen buďte připraveni. 

Caraval je opravdu jedinečný fantastický příběh plný překvapení a zvratů. Autorka dokáže kouzlit se slovy a vytváří tak prostředí, kde všechno může být lež. Hlavní hrdinka  Scarlett je tak trochu slepice, ale ostatní postavy nejsou černobílé jako ona. Zajímavým bonusem je vliv násilnického otce na děj i psychiku obou sester. Ačkoliv se za mě nejedná o knihu roku, čtení Caravalu jsem si užila a myslím, že stojí za šanci.

Celkové hodnocení: 4/5

Jakou překvapivě dobrou fantasy knihu jste v poslední době četli?
Marky