Hodně o lidech | V bílém plášti
Mám takové dlouhodobé předsevzetí: ráda bych četla více knih mimo svou komfortní zónu. Proto jsem se začátkem měsíce vrhal na knížku V bílém plášti, kde povídky ze zdravotnického prostředí z pera šesti českých autorů. Jak se mi tenhle výstup z mé čtenářské komfortní zóny povedl? Přečtěte si celou recenzi...
Sázka na jistotu?
Než jsem se do povídek pustila, znala jsem tři ze šesti autorů: Petru Soukupovou, Alenu Mornštajnovou a Petru Dvořákovou. Myslela jsem si, že tato tři jména jsou sázkou na jistotu, ale pravdu jsem měla pouze z poloviny. Úvodní povídka Petry Soukupové se mi zdála až zbytečně drsná a povídka Petry Dvořákové se četla sice dobře, ale nijak mě neohromila. Nejvíc mě ovšem zklamal naturalistický nádech povídky Marka Epsteina.
Mladá holka se sny a plány vedle vypelichaného chlápka s pupkem, co usnul po krátkém nudném čísle.
O zubech a lidech
Naopak z příběhu Aleny Mornštajnové jsem byla upřímně nadšená! Líbilo se mi, že pojala děj jako průběh několika dlouhých let, jako to mistrně zvládá i ve svých románech. Užila jsem si také povídku Ireny Hejdové, která v sobě nesla dva úhly pohledu na jeden vztah, celé v pozadí zubařské ordinace. A mojí jednoznačně nejoblíbenější povídkou se stala ta poslední, od Markéty Hejkalové. Je totiž hodně o lidech, a to já ráda.
Samozřejmě to nikdy neudělala. Ráda četla detektivky a dobře věděla, jak končí vyděrači.
Samozřejmě to nikdy neudělala. Ráda četla detektivky a dobře věděla, jak končí vyděrači.
Z děje jednotlivých povídek nechci mnoho prozrazovat, protože se jedná o opravdu krátkou knížečku, ale věřím, že každý si tu najde svůj oblíbený úsek. Každý příběh je napsaný úplně jinak a do popředí se dostávají úplně jiné charaktery. Velmi pozitivně však hodnotím soudržnost celé sbírky. Na rozdíl od většiny sborníků si V bílém plášti úspěšně drží červenou stuhu v průběhu všech příběhů, a tou je prostředí zdravotnictví. Nejedná se ale o žádnou přehnanou kritiku z vnějšku ani zevnitř systému. Kniha naopak pomáhá pochopit, že všichni jsme lidi, a to je důležité.
Stáří, pomyslela si, tak takhle vypadá stáří.
Stáří, pomyslela si, tak takhle vypadá stáří.
Zajímavé příběhy ze života
Na závěr musím pochválit také příjemné grafické zpracování a drobné ilustrace, které jednotlivé povídky doprovázejí. Kniha se čte lehce a je ideální na cestu do práce nebo na krátký odpočinek u kávy. Pokud hledáte zajímavé příběhy za života, které vás donutí se trošku zamyslet a zhodnotit svět z jiné perspektivy, pak můžu V bílém plášti jedině doporučit.
Co by člověk z toho života měl, kdyby to občas nezkusil? Kdyby občas nezariskoval, že to nemusí vyjít, ale že stojí za to se o to pokoušet?
Název v originále: V bílém plášti
Autoři/rky: Petra Soukupová, Alena Mornštajnová, Markéta Hejkalová, Petra Dvořáková, Marek Epstein, Irena HejdováPřeklad: -
Žánr: povídky, ze života
Série: -
Počet stran: 112
Čteno: v červnu 2020, v češtině
Hodnocení: 3/5
Hodnocení: 3/5
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Knižnímu klubu, vy si knihu můžete koupit zde.
Četli jste něco od autorů některé z povídek?
Marky
Marky
Knihu mám na seznamu, že jsi ji určitě přečtu. V práci ji máme, tak se na ní vrhnu hned jak bude k dostání. Nejvíc mě láká povídka od Soukupové a Dvořákové :-)
OdpovědětVymazat