Autentická atmosféra na úkor děje | Pražské jaro

Název v originále: Prague Spring
Autor: Simon Mawer
Nakladatelství: Kniha Zlín
Žánr: historický román
Série: -
Počet stran: 400
Čteno: 30. prosince 2018 - 2. ledna 2019, v češtině

Píše se rok 1968 a dva studenti Oxfordu, James a Eleanor, se vydávají stopem na cestu po Evropě. Mezitím se britský diplomat Sam v Praze seznamuje s pokrokově myslící mladou Lenkou. Nad Československem visí sovětský Damoklův meč a nikdo neví, co se stane zítra. Osudy těchto čtyř lidí se propojí s událostmi Pražského jara těsněji, než by si možná přáli...

"Kdepak, vaše psaní je samozřejmě nesmírně poutavé."
"Nejspíš proto, že za svobodně projevené názory už dnes nikomu nehrozí pouta, že?"

Od Simona Mawera mám za sebou duologii o špionce Marian Sutro (recenze zde), která se odehrává během druhé světové války. Ačkoli tuhle sérii v mých očích nejspíš žádná kniha nepřekoná, Pražské jaro mě rozhodně nezklamalo - a to především díky přesnému vystižení atmosféry roku 1968. V tu dobu jsem samozřejmě ještě nebyla na světě, ale kvůli padesátému výročí jsem se o ní celkem dost dozvěděla.

Kvůli tomu jsem si ovšem všimla i některých historických nesrovnalostí. Ocenila jsem poznámku nakladatelství, které informuje o okolnostech: autor není Čech a kniha je psaná primárně pro zahraniční publikum, takže Simon Mawer vysvětluje i spoustu věcí, které jsou českému čtenáři známé. Zároveň v českém překladu samozřejmě nezachytíte původní věci v češtině a angličtině - za bravurní zvládnutí tohoto problému musím pochválit překladatele Lukáše Nováka, protože repliky v jednotlivých jazycích od sebe lze rozlišit, ačkoliv čtete většinu v češtině.


Přesně tohle byl problém přírodních věd - obtížně se pro ně hledalo uplatnění v běžném hovoru. Kdyby člověk začal v hospodě vykládat něco o energetických vazbách, koukali by na něj jako na exota, zatímco bavit se o Shakespearovi připadalo všem úplně normální.

Děj samotný však silně trpí na úkor autentické atmosféry. Sledujeme převážně životy čtyř hlavních postav v průběhu roku 1968 a jejich vzájemně propletené osudy i pocity a vztahy. Na tom není nic špatného a kniha se čte sama - ale zkrátka a dobře mi tam chyběly dějové zvraty. A těch pár drobností, které je nejspíš měly představovat, jsem bohužel uhodla skoro hned na začátku.

Být tohle kniha jiného autora, nejspíš bych ji vychvalovala do nebes. Jenže od Simona Mawera jsem zkrátka čekala víc. Takže pokud jste od autora ještě nic nečetli a máte chuť se na chvíli ponořit do historie (i když nějaké ty paralely se současností tam bohužel vidět jsou), je Pražské jaro právě pro vás. A z hlediska atmosféry roku 1968 je navíc až neuvěřitelně přesné. Já se zatím těším na autorovy další tituly...
Pražské jaro je historický román o událostech roku 1968. Autor přesně dokázal vystihnout atmosféru, bohužel se občas ale odchyluje od historických faktů. Zároveň trochu chybí děj - čtenář spíše sleduje osudy čtyř hlavních hrdinů a jejich vztahy. Musím také pochválit výborný překlad. Být kniha od jiného autora, skutečně bych ji vychvalovala, ale od Simona Mawera jsem čekala víc. Pokud jste od něj ale nic nečetli, můžu jen doporučit. Já si počkám na nějaký další titul...

Celkové hodnocení: 3,5/5

Za recenzní výtisk děkuji AlbatrosmediaKnihu si můžete pořídit zde.

Čtete historické knihy? Můžete mi nějaké doporučit?
Marky

Komentáře

  1. Právě to nedržení se faktů by mi asi vadilo. Jako jo, chápu, že se nedá být historicky přesný a zároveň napsat skvělý příběh... ale možná proto už většinou nečtu historické romány, ale prostě odbornou literaturu. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomu rozumím. Já byla na autorově autogramiádě a on to vysvětloval - v zásadě tak, jak říkáš...

      Vymazat
  2. Od autora jsem nic tedy nečetla, ale kniha vypadá docela zajímavě. Nesrovnalosti s fakty by mi asi moc nevadily, pokud by se nejednalo o něco zásadního.
    Jinak pěkná recenze. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, zásadní fakta jsou samozřejmě správně, takže jsem asi trochu hnidopich... Ale i tak mi to trošku vadilo :D Děkuji!

      Vymazat
  3. Moc historické knihy nečtu :/ I když tahle zní celkem zajímavě. Popravdě jsem ji zaregistrovala hlavně díky blogerské propagaci, která podle mě byla celkem úspěšná. Zrovna dneska jsem byla v knihkupectví a tenhle titul mě uhodil do očí. Jestli se do ní někdy pustím? To netuším, ale známe to "nikdy neříkej nikdy"

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je škoda, já mám ten žánr moc ráda! Ale taky se k nim dostanu méně, než bych chtěla...

      Vymazat
  4. Super recenze :) Od autora jsem ještě nic nečetla, ale kniha vypadá zajímavě, i když taky by mě asi mrzelo, že se nedrží úplně faktů. Tak jako tak možná ji někdy dám šanci :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Tak třeba si na ni někdy uděláš čas ;)

      Vymazat
  5. Tu knizku mam dlouho vyhlidnutou a jsem na ni opravdu zvědav. To že je to zasazeny do roku 1968, zni velmi lakavě. Tak diky za recenzi kazdopadně

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuju za pochvalu pro překladatele, to se neděje v recenzích moc často :-). Recenzi na Vašem blogu jsem našel až teď. V zásadě s ní souhlasím, i když myslím, že pokud jde o historické nepřesnosti, běžný český čtenář si jich nevšimne. Mně na knize vadily hlavně některé stereotypy (švejkové atd.). Co na ní - oproti jiným autorovým dílům - naopak oceňuji, to je větší mír humoru, zejména na adresu Jamese, kterého vnímám jako autorovo alter ego.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Budu ráda za každý komentář, připomínku, nápad... Pokud byste mě chtěli kontaktovat osobně, můžete použít můj mail marky48dsp@gmail.com. Předem díky za jakoukoli odezvu.